Já spíš myslím, že nenávist zaseli bolševici se svou totalitou. První popravily odpůrce a v padesátých letech zlikvidovali církev, kterou nahnali do pracovních táborů, tamtéž skončila inteligence, kulaci a všichni, co s bolševiky nesouhlasili. V té době KSČ měla přes milión členů či Leninových pohůnků a ti tady nenechali kamen na kameni. Etika, morálka, pravda, spravedlnost byla zadupána do prachu. Synové udávali své otce, prostě hnus a hrůza, jak v Severní Korei.

Aha, takže církev  u nás znovu vznikla po roce 1989. Díky za informaci.

Nesouhlasím v tom, že ateismus sem zaseli komunisté. Jistě, přijali ho jako svoji primární ideologii, ale ve skutečnosti tu byl mnohem dříve. A v českých se všemi svými typickými projevy, jako vysmíváním se, zesměšňováním a podobně. Stačí si přečíst cokoli od Haška a je to tam. A jak se prodával, dávno před tím, než byla založena KSČ v hospodě pod Kaštany ...

co je nenavistneho na tom, ze neverim na nejakeho fousateho dedulu nekde na oblacku, a ze za svoje ciny se nehodlam zodpovidat nejake te "vyssi moci", ale VYHRADNE sam sobe, pripadne organum cinnym v trestnim rizeni ?

sakra, pocházím z dlouhého rodu ateistů, dávno před komunisty...ale jo oni za to můžou

A ještě jeden trochu vážnější dotaz: Četl jste od Dostojevského Bratry Karamazovy?

Dotaz: A viděl Gagarin Boha? Neviděl, tudiž neexistuje. Alespoň na nebi, kde byl vždy umísťován.

A vy jste viděl moji ...... ? Neviděl - a přeci existuje.  

 Autor Vám to nevnucuje, nemusíte se zdržovat čtením !  Ale ...jen hlupák nepochybuje ! Nic není černobílé !

  Patřilo pd Pavla Jansu !

Nenávistných a hysterických diskutérů z řad věřících se na zdejších diskuzích také najde dost.

Mě ale na věřících vadí jejich pokrytectví. Jakožto věřící by měli být o poznání lepší, např. laskavější a hodnější, nežli neznabozi. Znám jich dost a nejsou. Hřeší stejně, jako my neznabozi, jenom s tím rozdílem, že se z toho jdou vyzpovídat a potom vesele hřeší dál. Čest vyjímkám, ale tou poslední byl asi svatý Vojtěch.

Pokud budu chtít věřit v Boha, nepotřebuji k tomu žádnou církev. Ostatně, která je ta správná - katolická, pravoslavná, evangelická..........?

A pokud nechci věřit v Boha, tak je mi ničemu i ateismus, v podstatě umělá pavěda.

Mě osobně by vyhovovalo staré dobré pohanství.

Zrovna ono pohanství nebylo zrovna tím nejlepším obdobím. Byla to vlastně také víra, ale proti později přijatému křesťanství to bylo mnohem, ale opravdu mnohem krvavější období. Řekla bych, že to bylo něco podobného, jako byste dnes propagoval lidojedství. 

Jen tak mimochodem, pane autore. Kolikrát za svého působení papež Jan Pavel druhý, se omluvil národům za utrpení a křivdy páchané jejích církví? A tak se rodil ateismus, vážený autore.

Jeden z papežů dokonce se označoval Hitlerův papež. A kolik špiček SS díky  CK Vatikán odjelo na ozdravné pobyty na věčné časy do států Jižní Ameriky.

Jó pane autore, vše má i tu druhou stranu.

Hovoříte asi o Piu 12, jehož hodnocení  vedení katolické církve v období druhé světové války a holocaustu je předmětem sporů. Na jedné straně je odsuzován za snahu zůstat neutrální a nedostatečné vyjádření ve věci holocaustu, na druhé straně jeho neveřejné diplomatické aktivity a jím iniciovaná a podporovaná „podzemní činnost“ církevních struktur zachránila před smrtí statisíce Židů. Po válce se zase snažil o exkomunikaci komunistů.  Za to byl komunisty ( i vámi ) veřejně odsuzován.

Právě toto krátkozraké vnímání skutečnosti, tak jako kdyby začínala  zrovna včera je největší zlo a vytváří největší násilí a zrůdnosti. Zde nejde o ateismus ale dlouhodobější vývoj civilizace jež přechází do další fáze, fáze samostatnosti kde již nepotřebuje být masově vedena a mít masové doktríny, vůdce, náboženské ideje. Zde přicházejí zákony, normy, vnitřní svědomí. Navíc to vše se musí někde natrénovat. Obdobný zákony vývoje je patrný i v lidském životě, kdy v dětství máme záštitu v rodičích a vnímáme určitou jejich vizi světa dle své rozvíjející se schopnosti vnímat děje kolem. Ve společnosti archetyp otce nahrazuje vládce, starosta, šlechtic, císař, prezident, matku církev, náboženská obec. Pak přichází puberta a odpoutání se od dogmat a přijatých vzorů ke svá svébytnosti, dospělosti. Zde se poznává smrtelnost, chybovost, rodičů, autorit, tradic ... .  Naše doba přináší právě onu pubertu a poznání a vyrovnání se z tím co společnost drží po hromadě a její historie. Vnímá to zatím  velmi divoce a ... . Právě přítomnost materiálního konzumu, tolik proklínaného, je vlastně odkazem tohoto vývoje, neboť přes co by si měl jedinec získat svůj statut, hodnotu a zkušenost ... . Chápu že se to nelíbí více lidem, ale společnost a to zdravá je vlastně ekosystém různých společenstev lidí, kde je různý vývoj a potřeb a umí dát prostor a možnost vlastnímu vývoji.V této fázi je potřeba pozapomenout převzatý archetyp vyššího stavu, tak aby později po rozvoji duševních hodnot, byla nalezen individuálně a každý si na to šel po svém. Záruka je zde životní modrost jež rozvíjí duševnost. Duchovnost je vlastně nezralost a stagnace v roli malého dítěte. Tah je v nás a cestu k němu máme každý, ne církev ... . Naše společnost je unikátní v tom, že byla naprosto zničen společenský ekosystém kooperace a soupeření vrstev v rámci socialistické společnosti a socialistického člověka. Zde je patrná zrůdnost a kam to vede když se pořád montujeme společnosti do života, byť si myslíme že máme