Jak jsem potkal amnestovaného aneb Moje první vojenské cvičení
Ale musím se vrátit o pár týdnů zpět. Byl podzim onoho převratného roku 89´ a já už pár měsíců sloužil vlasti jako velitel tanku T-72. I když velitel... Vlastně jsem sloužil jako ten nejposlednější poskok různých velitelů rot, praporů, pluků, divizí či stráží... A taky jako poskok všelijakým náčelníkům štábů, dozorčím útvarů, politrukům a v neposlední řadě bývalým nabíječům tanku T-55, kteří nastoupili k výkonu nejčestnější vlastenecké povinnosti o rok až pět let dříve než já.
Byla to zvláštní sorta lidí, tihle nabíječi. Většinou pocházeli z československo-sovětského pohraničí a teprve v kasárnách se seznamovali s věcmi jako je třeba ručník, mýdlo, žiletka (tu vlastně znali, ale nevěděli že se s ní dá i holit), příbor či televize. S čím se ale nemuseli seznamovat, bylo chování vůči svým mladším spolubojovníkům, to ovládali dokonale. Dokázali nám udělat z každého dne horor!
Nebudu tady popisovat praktiky těch opálených kluků, kterým velitel praporu důvěrně říkal "Senegálci", protože o různých formách šikany v ČSLA byly popsány stohy papíru a natočeny kilometry filmového pásu. Každý si pamatuje co prováděl svobodník Hasman nebohému vojínu Voříškovi v úchvatném (a velmi věrném) seriálu o motostřelcích, spravedlivých lampasácích (dělnících armády) a uvědomělém bigošovi Tomáši Soukupovi.
Jednou ale jednomu z nás došla trpělivost (kupodivu byl taky ze země vycházejícího slunce a létajících břitev) a vše nahlásil. Potom to šlo jako po drátkách, „Senegálců" jsme se zbavili a jejich společnosti si začali užívat kluci ve vazební věznici v Plzni Na Borech... Jaká to byla úleva, jak klidné večery jsme prožívali na PVS (politicko-výchovná světnice), jaká to byla slast, když jsme sháněli cigarety jen pro sebe a ne pro pár podivných analfabetů...
A konečně jsme v tom lednu 90´. Po devíti měsících vojenských šaškáren jsem se poprvé podíval domů a řádné dovolené jsem si řádně užil. Federální shromáždění ČSSR rozhodlo, že vojáci mohou v průběhu dovolené chodit v civilu (ne že by před tím nechodili, ale teď to bylo oficiální) a tak nikdo nepoznal, že jsem tankista... Dovolená uběhla jako voda a já se, řádně odpočatý, vrátil k útvaru. Čekalo nás první větší vojenské cvičení...
Před odjezdem do výcvikového prostoru Boletice, nás přivítal velitel praporu. „Vojáci, vela sa teho zmenilo! Už niesom súdruh major!" Proboha, že by ho degradovali? Vždyť je to takový poctivec! (byl to prachsprostý alkoholik a kariérista, ale nechci nikoho pomlouvat). „Teraz som PAN major!" uklidnil nás a odešel chystat ostré střelby...
Potom nás přišli uvítat další známé tváře... Ano, pochopili jste to, byli to amnestováni nabíječi! S úsměvem na rtu nám oznámili, že se spolu s námi zúčastní cvičení. Čert ví proč, když jejich tanky už byly skoro sešrotovány a oni v rámci své bojové přípravy jen uklízeli kasárny a prudili okolí... Ten den nám polistopadový vývoj v naší republice udělal nefalšovanou radost!
Tak jsme byli konečně na místě... Venku byla zima jako v ruském filmu, tolik sněhu nebylo ani ve Vorlíčkově Popelce a sruby byly velice útulné. V jednom srubu nás bydlelo asi tisíc, takže nebyly problémy s vytápěním a dokonce jme měli i rádio! První dva dny jsme strávili řezáním a štípáním dříví, které hořelo rychleji než jsme ho stíhali chystat, a poslechem přímých přenosů z jednání Federálního shromáždění.
Byly to zajímavé okamžiky... Poslanci se teprve připravovali na pomlčkovou válku a my čekali na chvíli, kdy si někdo z nich vzpomene, že je na čase zkrátit vojnu. A volné chvíle nám krátili amnestovaní „Senegálci". Vymýšleli nám zábavné hry typu „Sežeň to kde chceš, ale hlavně to dones" a vůbec nám šli příkladem... Sehnal jsem hrnek kávy pro vojína Cínu (ani nevím kde, ale asi jsem pro něj běžel do sto kilometrů vzdálené vesnice) a vzorně mu jej naservíroval. On seděl a nějak zvláštně mával rukama... Vypadalo to jako když se chystá k záchvatu padoucnice. „Neruš ma!", vykřikl. „Nevidíš že bubnujem?" On bubnoval... a já si toho nevšiml! Jak já mu křivdil, myslel jsem že je to idiot a on to byl umělec!
Průběh cvičení by vydal na samostatný román a tak jen řeknu, že můj tank moc cílů nezasáhl, já jsem nezmrznul a opušťák jsem si nevysloužil. Jen jsem si trochu užil společnosti amnestovaných šťastlivců kteří ani netušili, proč je z té basy vlastně pustili. I to byla zajímavá zkušenost. Omlouvám se poněkud delší článek a přeji hezký večer.
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů
Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...
Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce
A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!
A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...
Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Experta Antoše srazilo auto. Je mimo ohrožení života, MS komentovat nebude
Hokejový expert České televize Milan Antoš už na domácím světovém šampionátu komentovat nebude. V...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Dárek pro starostu Řeporyjí. Před úřad mu aktivisté vysypali kupu hnoje
Před městským úřadem v pražských Řeporyjích se v úterý ráno objevila hromada hnoje. Starostovi...
KOMENTÁŘ: Budeme všichni Nemo? Pěvecká Eurovize ukázala vizi Evropy
Premium „Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za výhrůžný pohyb.“ A také: „Ústavní...
Za ubodání otce a zranění matky dostal cizinec osm let, k činu se přiznal
Osmi lety vězení potrestal olomoucký krajský soud jednatřicetiletého muže z Ukrajiny, který pod...
VIDEO: Technici odpálili zbytky mostu v Baltimoru, loď přesunou do přístavu
Sedm týdnů poté, co nákladní loď Dali uvázla pod částí zříceného mostu v americkém Baltimoru,...
- Počet článků 685
- Celková karma 13,62
- Průměrná čtenost 1629x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Zdeněk Volný - Vesmír je lotosový květ
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů