Jak jsem jel vlakem s Honzou Tichým aneb Do Koníkovic jsem nedojel
Už coby malé robě jsem byl doslova fascinován vlaky. Vše co se pohybovalo po kolejích a jelo někam „do pryč“, mne přivádělo v úžas. Kam asi ta mašinka jede? A co nebo koho veze? Jak já toužil po tom, abych i já někdy mohl nastoupit do vlaku. A dočkal jsem se…
Několik měsíců po dovršení čtvrtého roku, jsem se byl podívat na svatbě. Můj strýc si totiž bral svou (v té době) nastávající manželku a z mé nastávající tety tím udělal tetu regulérní. Svatba se konala v Olomouci a dopravili jsme se tam autem. Tuším, že to byl Wartburg. Ale cestu zpátky jsem si tak nějak vyprosil vlakem. Babičce se zželelo prvorozeného vnuka a vydala se se mnou na olomoucké nádraží. Kolik tam bylo mašinek a vagónků! Kdybych tehdy znal nejvyššího pana železničáře a kouzelníka Zababu tak bych věřil, že oba bydlí v Olomouci.
A co teprve když jsem nastoupil do vozu! Byl jsem přímo fascinován tím, že jsme chvíli jeli dopředu a potom dozadu a přitom jsme stále jeli do Ostravy. Jak důmyslné ty vlaky jsou…
Od té doby uplynulo v řekách hodně vody a já o pár centimetrů vyrostl. Ale fascinace vlaky mně neopustila. Stále když vidím vlak, cítím ty dálky, po kterých má dušička toužila už při té první cestě z Olomouce do Ostravy. A taky mi zůstal jeden sen. Naskočit někde na nákladní vlak a nechat se odvézt někam…. Jenže dnes už vím, že by mne ten nákladní vlak odvezl někam, kde by si mne převzali policisté a vyfotil redaktor Blesku…
Ale letos v lednu se to trochu změnilo. Začal jsem vlakem dojíždět do práce a tak prožívám tu cestu Ostrava – Olomouc a zpátky každý týden. Je zajímavé, že je to právě ta cesta, jako byla ta má první. A tak se pro mne stal vlak záležitosti všední a někdy nudnou. Ale jen ten který mne veze do práce, všechny ostatní stále voní dálkou…
Minulý týden v neděli jsem však ve vlaku zažil něco, co mi tu nudnou cestu nádherně prozářilo. V kupé se mnou seděla mladá maminka s dvěma zvědavými kluky. Už studovali mateřskou školu, protože byli nadšení z toho, že v pondělí nemusí spát a půjdou domů už po O. Vzpomenul jsem si na to, jak i já byl kdysi z tohohle nadšený a trochu jsem se usmál.
Ti dva rozumbradové hráli s maminkou nějakou karetní hru, jejíž pravidla jsem vůbec nepochopil a neustále se na něco vyptávali. A když jsme přijížděli do stanice Hranice na Moravě, tak ten mladší poprosil, jestli by mu maminka něco nepřečetla. A maminka vytáhla z batohu Honzíkovu cestu.
Četla opravdu moc krásně a ti dva kluci ji doslova viseli na rtech. A po krátké chvíli jsem se přistihl, že ji na rtech visím i já! Poslouchal jsem se zatajeným dechem, jak maminka Tichá nechala svého syna nastoupit do vlaku a čekala na nádraží na to, až vláček odveze Honzíka do Koníkovic k dědečkovi. A taky k babičce, vždyť ani Honzík na ni nezapomněl…
Byl jsem opravdu moc zvědavý na to, koho Jeník potká ve vlaku a co všechno ještě zažije. Jenže nastal čas k tomu, abych opustil vlakovou soupravu a nemohl jsem dále poslouchat. Nedovedete si představit, jak rád bych s tou rodinkou pokračoval v cestě a jen poslouchal. Nešlo to…
Já vím, že si to ta maminka nepřečte, ale přesto bych ji moc rád poděkoval. Díky ní jsem si připadal, že cestuji s Honzíkem do Koníkovic a nádherně jsem si užil cestu do práce. A slibuji, že až se dostanu do knihovny, tak si tu krásnou knížku Bohumila Říhy půjčím. Ještě jednou moc děkuji. A všem ostatním přeji krásný zbytek posledního červnového víkendu.
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů
Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...
Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce
A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!
A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...
Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Proč mají Japonsko a Indie problémy? Protože jsou xenofobní, kázal Biden
Americký prezident Joe Biden označil Japonsko a Indii za „xenofobní“ státy, které nevítají...
„Můžete nás grilovat.“ Koalice SPOLU zahájila kampaň u piva a klobás
„Ááá, náčelník přijíždí,“ zahlásil europoslanec ODS Alexandr Vondra. K poděbradské kolonádě, kterou...
Na Plzeňsku hořela hala sklárny, oheň zasáhl třetinu střechy
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hořelo v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 685
- Celková karma 13,62
- Průměrná čtenost 1629x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Zdeněk Volný - Vesmír je lotosový květ
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů