Jak jsem se (ne)stal pašerákem
Poprvé jsem tento problém poznal v červenci roku 1984, když mne a mou sestru vzali rodiče poprvé k moři. Rekreace pod křídly ROH byla vcelku dostupná a to ať finančně či (v té době) politicky. A tak i obyčejný dělník mohl vzít svou rodinu a vyrazit k... Vyrazit k Baltu.
To krásné polské městečko ve kterém jsem poprvé viděl moře se jmenovalo Ustka. Leží kousek od městského „triumvirátu“ Gdaňsk, Gdyně, Sopoty... Moře bylo přesně takové, jaké jsem si jej představoval. Obrovské, špinavé a neskutečně studené... A první mořský živočich, kterého jsem viděl na vlastní oči byla mrtvá medúza, kousek od gdaňského poloostrova Westerplatte.
Ale o tom psát nechci. V té době mne totiž dostalo to, že i v tom Polsku (které v té době neznalo uherák, kávu, čínské konzervy či oříškovou čokoládu) prodávají trička s logy „zakázaných“ kapel, jako byli například AC/DC, KISS, Judas Priest či ACCEPT. A tamní prodejci dokonce prodávali v obyčejných obchodech i „nažehlovačky“ s lebkou či hřbitovem! To bude věc, až vyrazím (samozřejmě tajně) v tričku s tímto motivem!
Jenže jak to dostat přes hranice? Jak mám schovat ty nažehlovačky před bystrým okem celníka, který čeká právě na takového pašeráka. Pašeráka, který hned po návratu z ciziny vezme žehličku a potom vyrazí v protistátním tričku do ulic.
Naštěstí nebylo třeba žádných skrýší a já svůj kontraband přivezl domů. Rozdal jsem nažehlovačky a těšil se na to, až mí kamarádi vyrazí s fantastickými tričky do ulic. Něco se však nepovedlo. Asi jsem měl koupit i polskou žehličku, protože žádná polská nažehlovačka nefungovala...
Uběhly čtyři roky a já vyrazil na školní výlet do Maďarska. Tentokrát jsem díky svému věku nebyl zblblý propagandou, ale byl jsem zblblý těmi báchorkami o nelidských celnících, kteří čekají na sebemenší problém turisty, překračujícího hranici. Celník, čekající na kontraband, se pro nás stal noční můrou. Co když najde to tričko s nápisem „NO AIDS“? To bude velký průšvih!
Průšvih se nekonal... Stejně jako polské celníky nezajímaly ty nažehlovačky, tak ty celníky maďarské nezajímala ta trička. Oni ti zlí mozkomorové asi čekali na nějaký důležitější zásah.
Já vím, že píší o poněkud volnějších létech, ale když já ty tvrdší nezažil. Já prostě zažil dobu, kdy jsme byli při přechodu hranic hodně vyděšeni, kdy jsme si po koupi trička v Budapešti připadali jako „protistátní živlové“, ale ono to nebylo tak zlé. Oni ti celníci asi hledali něco jiného, než byl ten náš kontraband. Ty ptákoviny, které jsme „pašovali“, nikoho nezajímaly....
Při přechodu hranic do Maďarska v roce 1988 jsem byl tak trochu vyděšený. Vyděšený z toho, co jsem o výletu do zahraničí slyšel, vyděšený z toho co jsem slyšel o celnících a jejich praktikách. A přitom jsem netušil (díky věku to bylo pochopitelné), že nás jen někdo straší. Vždyť strach je ten nejlepší způsob, jak ovládnout člověka...
Dnes už nehrozí to, že budete muset v Polsku či v Maďarsku nakupovat trička a na hranicích je schovávat. Už vás totiž nikdo nestraší tím, že z toho budete mít nějakou polízanici. Ale rádi vás vyděsí něčím jiným... Vyděšený občan je totiž tím nejlepším voličem. Jen je důležité přijít na to, jak občana nejlépe vystrašit. Co třeba Eurem, Ruskem, kanálem Dunaj – Odra, Islámem, Řeckem či komunismem? Přeji hezký večer.
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů
Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...
Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce
A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!
A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...
Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...
Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera
Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...
Prodej rodinného domu 85 m2, pozemek 279 m2
Dvořákova, Otrokovice, okres Zlín
3 600 000 Kč
- Počet článků 685
- Celková karma 13,62
- Průměrná čtenost 1629x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Zdeněk Volný - Vesmír je lotosový květ
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů