Potkal jsem ji v podchodu. A chtěla si povídat...

Počkejte pane, slyšel jste někdy něco o Bibli? Ráda vám vysvětlím, o co tam jde...

A já si řekl, proč ne? Byla mladá, hezká a já marně pátral v paměti, kdy mne oslovila, takhle atraktivní slečna. Snad předloni, když mi jedna uvolnila v tramvaji sedadlo...

A že to ta holka měla vymakané! Myslím tím samozřejmě tu přednášku o Bibli... Nestála tam s časopisem v ruce, ale měla na ty časopisy připravený docela hezký „forichtung“. Vlastně takový stojánek který, pro ní a její souvěrce, určitě nevyrobili seveřané v IKEA.

Krásně se na mne usmála a zeptala se, co si myslím o Bibli. Asi na vteřinku jsem zaváhal a potom jsem zalhal. „Vlastně vůbec nic, co mi o ní řeknete vy?“ Pro hnidopicha: Stále mluvím o Písmu.

„Víte, tady toho moc neprobereme, ale něco vám pustím“. A než jsem se vzpamatoval, tak vytáhla asi tak stopalcový tablet a připojila se na síť. V tu chvíli se podchodem rozezněla libá hudba a na displeji se objevili skutečně šťastní lidé. Lidé bezpochyby šťastnější, než ti z reklamy na polévku v sáčku či na hypotéku od komerčky.

Po tomto „krátkém“ školení se mne slečna zeptala: „Zajímá vás to?“ A já tentokrát nezalhal... „Zajímá“. A protože mne tato problematika opravdu zajímá, tak jsem nafasoval od slečny nějakou tu literaturu, její vizitku a ujištění, že ona se mnou cítí... A že mne má ráda.

Doma jsem otevřel darovanou knihu „Co Bible doopravdy říká“ a spolu se svými potomky, jsme to začali studovat. Hledali jsme popisované biblické texty přímo v Bibli a snažili se pochopit tu hezkou černovlásku. Nepochopili...

O Jehovistech už zde byla napsána spousta slov. Ale většinou se píše o jejich odmítání transfuze či jejich nechutí k Vánocům či Velikonocům. A taky o tom, že jehovističtí rodiče, vlastně svou Vírou týrají své děti. Na tom něco bude, ale...

Ale to opravdu není to nejhorší. Po přečtení toho krásně ilustrovaného elaborátu jsem si uvědomil, že učení této církve (ať se nám to líbí nebo nelíbí, tak už to podle zákona není sekta, ale církev) je opravdu nebezpečné. Stojí totiž na tom, že případnou novou ovečku je třeba neskutečně vyděsit a pak jí dát malinkatou naději. Ale opravdu malinkatou naději, která se zvětšuje tím, že se ovečka stane větší a větší ovcí...

Ale ani potom nemá ovečka vyhráno, může se totiž stát i to, že se prostě nevejde do předem stanoveného počtu spasených. Vím, že mi tady začnou všichni ti nepřátelé jakékoliv Víry spílat, že o tom je přeci každé náboženství. Ale to není pravda. Tohle může říci jen člověk, který o Písmu ví jen to, co četl v nějakém článku či slyšel od nějakého teologa amatéra. A že těch článků a teologů amatérů je...

Určitě i vy potkáváte v různých podchodech podobné vykládače Písma. Věřte mi, že to vůbec nejsou zlí lidé a zřejmě to s vámi myslí opravdu dobře. Jenže si tu dobrotu představují poněkud zvláštně. Biblické texty se totiž dají vykládat různě a když se toho výkladu ujme fanatik, tak se ty texty dají použít i jako zbraň. Dokonce i jako zbraň, proti vlastním ovečkám. A tohle ti kluci a holky z Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania dovedli k dokonalosti.

Nevím, jestli mi má být té hezké holky z podchodu „Frýdlantských mostů“ líto. Ona si totiž asi opravdu myslí, že dělá dobrou věc. A taky netuším, jak se k té opravdu pokřivené náboženské teorii dostala, zda jí k tomu přivedli rodiče či spolužáci a tak ji nemohu soudit. Ale jednu věc vím jistě. Já (ač bych sebevíce chtěl) jí nepomůžu. Jednak vím, že by to ani nechtěla a hlavně... Vůbec nevím jak. A to je škoda. Přeji hezký den.