Moje hororová noc aneb Jak jsem se málem po....
A už jsem zase na vojně... Ne, že bych v životě před vojnou i po ukončení zelené šílenosti, nepoznal strach a děs, ale právě při výkonu nejčestnější služby jsem se ocitnul přímo v centru (hororového) dění! Potkal jsem totiž dvojníka hororové postavy v tu nejnevhodnější chvíli!
Ale musím to vzít od začátku. Ježíškovi ten rok bylo 1989 let, ajatolláh Sajjid Rúhollah Músáví Chomejní vyřkl fatvu nad Salmanem Rushdiem, čínské tanky oraly náměstí Nebeského klidu, Stanislav Devátý emigroval do Polska, ČSLA nafasovala trampolíny pro spartakiádní skladbu a já studoval poddůstojnickou školu tankovou v Kežmarku.
V kežmarských kasárnách existoval komplex budov, který sloužil jako vzdělávací centrum celého zeleného areálu. Byl znám pod zkratkou "BAMS", ale i kdyby jste mě rozkrájeli, tak vám neřeknu co to znamenalo. BAMS byl velice dobře vybaven, učebny byly opravdu špičkově zařízené a ani na infrastruktuře, armáda nijak nešetřila. To vám bylo uklízení v rámci povinných rajónů!!! A co teprve dozorčí služba v tomto komplexu!
Ty tři budovy, které rámovaly posádkový "buzerák", byly výkladní skříní kasáren a měly svého správce. Velitelem celé této školy ve škole (poddůstojnické) byl jistý major, jehož jméno raději neuvedu. Pracoval jako vojenský instruktor v Libyi a učil Kaddáfiho žoldáky zacházet s tankem. A to se mu stalo skoro osudným... Jeho tank byl zasažen nepřátelskou střelou (nevím.. netušil jsem, že byli naši vojenští instruktoři nasazováni v nějakém konfliktu) a shořel... Shořel jak tank, tak i soudruh major!
Libyjské zdravotnictví bylo v té době na žalostné úrovni a nějakou plastickou chirurgii vůbec neznali. A tak soudruh major nemohl napodobit Nikiho Laudu a jeho obličej zůstal popálený navždy...
A už jsme zase u mé dozorčí služby na "BAMSu"... Byl vlahý červencový večer a já se konečně dočkal toho, že ten komplex neuklízím, ale hlídám. Večer jsme se ještě se svými spolubojovníky (spolutrpiteli) bavili o hororech, které nikdo z nás nikdy neviděl, bavili jsme se o děsivých přízracích, které vykukují každou noc na spořádané občany a o tom, že býti upírem je daleko lepší, než jím nebýti...
A potom jsem osaměl... Seděl jsem na své dozorcovské židli, poslouchal jsem tatranské ticho a uvažoval o tom, jaké by to bylo, kdybych se mohl kouknout na nějaký horor... V televizi ani v kině to nedávali a video bylo jen pro vyvolené. A potom to začalo...
Vítr si začal pohrávat s okny v prvním podlaží, nějaký noční hmyz začal poletovat okolo mé hlavy a blížila se půlnoc! A o půlnoci se pootevřely dveře a do místnosti nakoukl Freddy Krueger! Já ho v té době ještě neznal, ale hned jsem pochopil, že jsem v háji, že je to moje poslední hodinka! Když já nemohl přijít k hororu, tak horor přišel za mnou!
Soudruh major asi neměl v úmyslu dozorčího nějak vyděsit, ale povedlo se mu to dokonale! Podle vojenských regulí jsem mu měl podat hlášení, ale vyzkoušejte si to sami! Řekněte o půlnoci Fredddymu, že se v průběhu vaší služby nic nestalo!
Přeji všem čtenářům, ať se jim dnes v noci nic podobného nestane a vůbec... Přeji hezký den!
PS: Další články z mé vojenské služby najdete zde .
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů
Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...
Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce
A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!
A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...
Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
- Počet článků 685
- Celková karma 13,62
- Průměrná čtenost 1629x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Zdeněk Volný - Vesmír je lotosový květ
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů