Máme už pejsky malé i velké, pejsky vegetariány, kočičky s dlouhým chlupem i chlupuprosté, máme zakrslé králíky, ale začíná to být nuda. Chce to něco nového...
Stovky, nebo vlastně tisíce let trvalo šlechtění divokých vlků a výsledek je dokonalý. Z hafana, velikostí i vzhledem připomínajícího komisaře Rexe, se genetickým inženýrům (i když tehdy se tak rozhodně nenazývali) podařilo udělat čivavu. Dělali to způsobem pokus-omyl a vyšlo to. Pejsci se různě zmenšovali či zvětšovali (Štaflík), prodlužovali (Špagetka), překrmovali (Bohouš), učili (Fík), mátli (Goro) či zaměstnávali v domácnostech (Škubánek). A tak dnes můžeme v parcích potkat Homo Canisus lupus familiaris (pejskaře) s nepřeberným portfoliem domácích mazlíčků. Ale pomalu to začíná být nuda a já bych byl pro nějaké nové šlechtění. Jenže jakým zvířátkem začít?
Sice to chvíli vypadalo na nějakou revoluci v chovu zvířecích kamarádů, když se na veřejnosti občas objevila nějaká ta vykleštěná fretka či sněhobílý potkan, ale to není ono. Je třeba to vzít opravdu od začátku a šlechtit a šlechtit...
Současná věda je už na takové úrovni, že to určitě půjde. Zmenšili jsme kukuřičné rostliny, ale zvětšili jsme její klasy, snížili jsme výšku pšenice, ale zvýšili jsme počet zrn na jednu rostlinku. Sice ne o moc, ale na hektaru je to už docela poznat. A tak je načase začít zmenšovat i nějaké to zvířátko. Začal bych slonem.
Vždyť posuďte sami. Nebylo by to krásné, kdyby jste potkávali v parcích šťastné majitele zakrslého slona, vedoucí si na vodítku svého malého chobotnatce? Vím, bude to trvat než snížíme výšku toho tlustokožce pod třicet centimetrů, ale bude to stát za to.
Spolu s minislonem se budou po parku prohánět mininosorožci, minihroši a sem tam narazíme i na půlmetrovou žirafu. Ale ta se nebude hodit do malého panelákového bytu a bude potřebovat alespoň malinkou zahrádku.
Ale nezůstal bych jen u šlechtění mazlíčků, se kterými se budeme moci procházet venku a zkusil bych to i u zvířátek, které budou vlastně jen takovým bytovým doplňkem. Dovedete si představit obývací stěnu, na ní zdobenou klec a v ní... A v ní orla ve velikosti kanárka? To bude ta správná známka punku.
A nemůžu opomenout ani akvaristy a teraristy. Terárium s anakondou, velkou jako housenka otakárka fenyklového, bude opravdu nádherné. A co teprve akvárium s třícentimetrovým delfínem? A jako největší pecku bych viděl v pěticentimetrové velrybé. Takový minivorvaň by stál za nějakou tu korunu zaplacenou ve zverimexu.
Jenže mám trochu strach, aby se to šlechtění našim vědcům nevymklo z rukou. Ono se totiž může stát to, že to vezmou za špatný konec a udělají z komára velblouda. A dovedete si přestavit, že vám při tropické noci bude u ucha bzučet velbloud? Až mi při té představě naskočila husí kůže.
Omlouvám se za blábol bez migrantů, muslimů či politiky. Ale nemám na něco podobného náladu. Přeji hezký letní den a usmějte se prosím. Nic to nestojí a prodlužuje to život.
