Pavel Nitka

Jak jsem potkal maminu aneb Není nad mateřskou lásku

18. 08. 2017 13:02:02
Vždyť to přece každý ví. Malé dítě lásku své matky potřebuje jako Babiš advokáta, o tom se snad se mnou nebude nikdo přít. A jednu takovouhle milující maminu jsem včera potkal...

Bylo po osmnácté hodině večerní a já se vydal na cestu z práce k domovu. Tentokrát byla ta cesta veselejší než obvykle, neboť mi konečně začala ta tolik očekávaná dovolená na zotavenou. Letos poněkud později, proto taky potřebnější... Ale tohle asi nikoho nezajímá.

Tak si tak kráčím cestou necestou, přiblblý úsměv ve tváři vůbec nijak neskrývám a pozoruji své okolí. To je takový můj zvyk... Pomalu se blížím k bývalé nalejvárně šesté cenové skupiny „U Buvola“, která se posledního května jako mávnutím kouzelného proutku změnila na nekuřácký ráj pro matky s dětmi. A jedna maminka s dětmi tento podnik právě opustila.

Už na první pohled bylo vidět, že její manžel letos dostal dovolenou dříve než já, protože byla opravdu velice opálená. Zřejmě strávila minimálně měsíc někde v Karibiku. Jo, to se někdo má.

Její krásně opálené těhotenské bříško bylo vidět už z dálky a podle jeho velikosti, to budou nejméně dvojčata. Tato nastávající maminka však nebude prvorodičkou, protože dvě ratolesti si už vedla sebou. Za ruku držela asi čtyřletou holčičku s dudlíkem v puse a okolo pobíhal asi o rok starší kluk. Toho za ruku nedržela, protože ji v tom překážela zapálená cigareta. No když už to nešlo „U Buvola“, tak to musela dohnat na ulici.

Jenže té malé holčičce se něco nelíbilo a pořád fňukala. Nejprve jsem si myslel, že nechtěla opustit herní prvky které jistě „U Buvola“ instalovali, ale brzy jsem zjistil, že se holka jen těší domů. A její maminka ji láskyplně uklidňovala. Vždyť posuďte sami:

„Proč furt řveš? Vždyť už jdeme.“ „A ty tady nelítej, ještě si rozbiješ hubu a kdo tě potom bude poslouchat“ Ta druhá věta samozřejmě patřila tomu opálenému synáčkovi, ale ta další slova zase patřila ufňukané dcerušce.„Říkám ti, neřvi ty pičo, vždyť už jdeme domů! To je zase den...“

No řekněte sami, že není nad vřelá a láskyplná mateřská slova? A lásku této dívčiny, bude za pár dnů plnými doušky vychutnávat další malý človíček. Spolu s vychutnáváním mateřského mléka, jemně říznutého nikotinem a dehtem. Na světě je tak krásně... Přeji hezký den.

Autor: Pavel Nitka | karma: 27.73 | přečteno: 1086 ×
Poslední články autora