Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z lásky k Česku aneb I milované Čechy musíme hlídat

14. 05. 2017 15:22:51
A to úplně všechny! Jak zákazníky, tak i personál... Vždyť, co když je to pravda a všichni tady kradnů? Proto na ně musíme dávat pozor.

Byl to vlastně jen takový obyčejný nákup. Pár rohlíků, dvacet deka salátu, dva banány, jedno jablko, půlka chleba a nějaká ta paštika. Ono se to v tom nákupním vozíku úplně ztrácelo a tak jsem přihodil ještě jednu mléčnou čokoládu, neslazenou minerálku, mikrovlnou troubu a čtyři nanuky.

Vozík byl konečně docela naplněn a já se spokojeně zařadil do fronty u pokladny. I když spokojeně... Ve frontách nikdy spokojený nejsem. Zvláště ve frontách u pokladen, v prodejnách „našich“obchodních řetězců. Pochválen buď mozek, který vymyslel samoobslužnou pokladnu, kterou už mají v Tescu či ten co vymyslel ten nákup do tašky, který mají v Globusu. No ten, co se mu v reklamě tak diví ten zrzavý kluk, který už vynechal asi deset sezení s logopedem.

Jenže obchod ve kterém jsem nakupoval žádnou takovou vymoženost neměl. A tak jsem se zařadil do fronty a čekal na odbavení. Přede mnou stálo asi pět lidí, kteří měli ve vozíku nákup asi na dva roky a v peněženkách tak desetinásobek mého ročního platu. To jsem poznal podle toho, jak spokojeně se tvářili.

Slečna u pokladny se na zákazníky usmívala, ale z lásky k Česku každému zkontrolovala vozík, jestli náhodou něco nezatajil. Naklonila se přes pultík u pokladny a vždy slušně poděkovala. Při tom množství zákazníků ji musela po směně docela bolet záda. Ale rád bych tímto poprosil vedení řetězce, který si tak zakládá na lásce k naši zemičce, o změnu dresů pokladních. Ta červená barva se dá ještě snést, ale byl bych bych pro trochu větší dekolt pokladních. Když už se naklánějí do těch vozíků, ať z toho má něco i zákazník.

Ale u některých zaměstnanců bych dress code raději ponechal... Ve frontě přede mnou totiž stála s přeplněným vozíkem paní, oblečená právě ve firemním oděvu. S ní tam stál ještě jeden civilista, ale tomu jsem nevěnoval pozornost. Ta paní vypadala jako by vypadla z nějaké detektivky ze staré Anglie. Znáte to, vysušená treska s přísným výrazem, která si i přes svůj věk (tak okolo šedesáti až sta let) nechává říkat slečno.

A tato paní byla vlastně kontrola. Přišla nachytat (opravdovou) slečnu za kasou na švestkách. I když tenhle příběh nemá se švestkami nic společného. Ty ve vozíku nebyly, ale když už se to tak říká...

Slečna za kasou zřejmě věděla o co se jedná a snažila se ve zkoušce obstát co nejlépe. Naklonila se přes pultík, div že do vozíku sama nespadla a objevila utajovanou žvýkačku. V očích ji zaplálo světýlko a vypadalo to, že má dobře nakročeno k obhajobě svého postu pokladní.

Jenže ta žvýkací guma byla teprve začátek. Nákup té nesympatické inspektorky a jejího společníka se totiž sestával z velkého množství zboží, zabaleného v různých krabicích a krabičkách. A skoro v každé bylo něco umně skryto. A tak milá slečna vytahovala z krabičky od zubní pasty další žvýkačky, z krabice se psími suchary sadu kávových lžiček, v krabici vajíček byly místo jednoho vejce dva prezervativy a ve velké krabičce od masoxu, byla místo bujónových kostek půlka nějaké drahé čokolády.

Slečna za kasou začínala působit docela zmateně a bylo na ní vidět, že pochopila to, že tuhle bitvu nemůže vyhrát. I když věděla, že musí hledat kradené zboží a že tady to zboží určitě je, věděla taky, že všechno najít nemůže. A ta vyschlá treska co ji zkoušela, byla čím dál nepříjemnější. Vypadalo to, že se hodně špatně vyspala, že má hodně špatnou náladu ale hlavně... Ale hlavně, že má velkou chuť někomu zkazit den, nebo rovnou někomu pořádně ublížit. Vždyť má k tomu moc, tak proč by toho nevyužila?

Nervozita slečny pokladní se začala přenášet i na frontu, která se u pokladny začala rychle prodlužovat a začaly se ozývat protesty. Nejdříve docela tiché, ale to jen chvíli. Milované Česko se začalo ve frontě bouřit. Té paní co přišla na kontrolu to však vůbec nevadilo. Oznámila zkoprnělým zákazníkům, že pokud se jim to nelíbí, ať využijí jinou pokladnu. Ona tady prý jen dělá svou práci a na mou otázku, na jaké škole se dá vystudovat tak nádherný způsob buzerace, raději neodpověděla.

Naštěstí i tato hloubková kontrola skončila. Paní s funkcí, pravomocí a skoro nekontrolovatelnou mocí odvezla vozík (za zběsilého pípání a troubení bezpečnostního rámu) někam do zákulisí obchodu a jen houkla na slečnu pokladní něco o tom, že protokol podepíše, až po skončení pracovní doby. Té doby, která asi pro tu slečnu nebyla zrovna příjemná.

A provoz obchodu se vrátil do svých zavedených kolejí. Slečny u pokladen se nakláněly do prázdných vozíků, všude se ozývalo pípání pokladen a lidé nakupovali a nakupovali... Ale ta holka, která právě prošla firemním očistcem, si poslechla od několika zákazníků pár slov útěchy a podpory. Nevím však, jestli ji to nějak pomohlo. Myslím si, že moc ne. Přeji hezké nedělní odpoledne.

P.S. S tím nákupem jsem tak trochu lhal. Ty nanuky byly jen tři... A usmějte se prosím.

Autor: Pavel Nitka | neděle 14.5.2017 15:22 | karma článku: 23.47 | přečteno: 667x

Další články blogera

Pavel Nitka

Prý jim nejde o koryta. Tak já bych si s dovolením nějaké vzal...

Tak už pozítří to vypukne. Otevřou se volební místnosti a občané rozhodnou o tom, která strana či hnutí nás povede ke světlým zítřkům. Vždyť zájem o spokojenost občana je to, proč se obyčejný člověk vyučí na politika.

18.10.2017 v 18:17 | Karma článku: 18.68 | Přečteno: 444 | Diskuse

Pavel Nitka

Nestačím se divit, jak jsou ti vědátoři hloupí

Vždyť oni si myslí, že kdejaké hlouposti kterou zveřejní v nějakém tom svém "prestižním" časopise uvěříme. A přitom jim jde jen o to, aby měli na to své bádání více peněz. Ale na nás si nepřijdou! K lopatě s nimi!

4.10.2017 v 12:21 | Karma článku: 33.66 | Přečteno: 3122 | Diskuse

Pavel Nitka

Není sen jako sen aneb Hrůza v neuronech

Někde jsem četl, že sny odrážejí vše, co spící člověk v poslední době prožil, slyšel, viděl či přečetl. Tak se vůbec nedivím, že mám občas díky záplavě informací z netu sny jako z hororu! Jste na tom podobně?

29.9.2017 v 17:09 | Karma článku: 7.53 | Přečteno: 220 | Diskuse

Pavel Nitka

Nejen na Měsíci jsou lidské stopy... (fotoblog)

I když tam jsou mnohem a mnohem vzácnější. Já se však zaměřím na stopy, které zanechal člověk v místech, které upravil ke svému obrazu, ale pak je nadobro opustil. Ale ještě předtím po sobě stihl zanechat trochu toho nepořádku..

29.9.2017 v 12:57 | Karma článku: 12.95 | Přečteno: 378 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Zuzana Palečková

Jen tak si užít

Rozdávají letáky, růže či koblihy, někteří dokonce se svým programem zvoní u dveří. Aspoň jednou za čas nám musí pozorně naslouchat. Letos se to většině moc nepovedlo, asi už zapomněli, jak se to dělá.

23.10.2017 v 1:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 15 | Diskuse

Zbyšek Hlinka

„Veselé“ příhody s hygienickou stanicí – jednání v omylu

Po návštěvě úřadu jsem se ocitl v patové situaci. Předělání projektu (natož pak stavby) nepřicházelo v úvahu z finančních důvodů. Jednání obou úřednic bylo natolik přesvědčivé, že jsem nabyl dojmu,

22.10.2017 v 19:06 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 421 | Diskuse

Richard Siemko

Svoboda a přímá demokracie s jedinou podmínkou

Je docela smutné, když nás na naše nelogické jednání musí upozornit napůl cizinec. Naše tradiční strany v tomto selhaly.

22.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 32.23 | Přečteno: 1425 | Diskuse

Jakub Zeman

Proč urážet někoho s opačným názorem ve volbách?

V pátek a včera proběhly v České republice volby do poslanecké sněmovny. Ať se to někomu líbí nebo ne, byly demokratické. A právě to se spoustě lidí v „demokratické“ České republice očividně nelíbí.

22.10.2017 v 16:00 | Karma článku: 34.25 | Přečteno: 910 | Diskuse

Karel Ábelovský

Kostky jsou vrženy

... a co bude dál, záleží ne na všech, ale na mnoha aktérech volebního klání, které pravda z dnešního pohledu, nebylo asi příliš šťastné - ale po bitvě, bývá mnohý generál, jak se říká. 3 + 1 osobní postřeh k výsledku voleb.

22.10.2017 v 12:30 | Karma článku: 18.08 | Přečteno: 644 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.