Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem bádal a čeho jsem se dobádal aneb Chybí nám stranický aktiv

25. 01. 2017 14:48:02
Tak jsem v pondělí poprvé v životě navštívil nějaký opravdový archív. Vlastně poprvé v životě jako badatel. Usadil jsem se v badatelně a pan archivář mne zavalil dokumenty...

Ale hezky popořádku. Pro ten podnik jsem se kdysi dávno vyučil a nastoupil jsem tam do svého prvního zaměstnání. Bylo to opravdu hodně dávno, ale z geologického hlediska to bylo už v holocénu, takže v mladších čtvrtohorách. Takže to zase tak moc dávno nebylo...

V roce mého nástupu do opravdu ostrého pracovního procesu, u nás v Československu probíhala kampaň „Šance pro tři miliony“, která byla zaměřena na boj proti kouření. Ve sportovní hale na pražském výstavišti zahráli Depeche Mode, příslušníci Sovětské armády ukončili stahování jaderných raket OTR 22 ze základny v Hranicích na Moravě a v den mých osmnáctých narozenin jednalo předsednictvo ÚV KSČ o řešení velmi vážného problému. Díky rozsáhlému požáru v papírnách Harmanec v okrese Bánská Bystrica totiž vázlo zásobování toaletním papírem. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě nových výrobních kapacit, aby bylo možno dosáhnout produkce 2,5 kg toaletního papíru na osobu a přiblížit se evropskému průměru spotřeby. No už tehdy jsme se hnali do Evropy...

Ale to je všechno už dávno pryč, stejně jako mé působení u onoho podniku. Provoz, do kterého jsem tehdy nastoupil byl zásahem z vyšších míst zrušen a dnes jsou z něj už jenom trosky. A mně zbyly už jen vzpomínky... Ale proč si ty vzpomínky neosvěžit, že? Třeba v podnikovém archivu.

A tak mě kamarád přemluvil, pravda nedalo mu to moc práce, abych s ním podnikový archiv navštívil. Byl jsem opravdu moc zvědavý, co tam najdu a v koutku duše jsem doufal, že narazím i na nějakou stopu, kterou jsem tam zanechal já. Nenarazil... Asi jsem se choval jako indián a zmizel jsem beze stopy.

Ale přesto to bylo velice zajímavé dopoledne. Po seznámení s badatelským řádem jsem vyplnil dotazník badatele, usadil jsem se do badatelny a začal bádat. Tolik nových zkušeností během tak malé chvilky...

A dokumentů k nahlédnutí bylo opravdu hodně. Stovky fotografií, záznamů výrobních porad a celé projektové dokumentace generálních oprav různých zařízení. Dokonce se mi do rukou dostala složka s velice nepříjemným obsahem. Kompletní záznam o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu člověka, kterého jsem kdysi znal... Nebylo to příjemné čtení.

A v závěru bádání nám archivář přinesl svázané ročníky podnikových novin a s nimi odkazy na čísla i s daty vydání a stránky na kterých se něco dočteme právě o provoze, který nás zajímal. A mně opravdu zaujal článek o úspěšné generální opravě spékacího pásu, která proběhla pět let před mým nástupem. Tehdy jsem začal studovat osmou třídu základní školy.

V článku byla vyčíslena cena celé opravy a bylo zdůrazněno, kdo se na GO podílel. Byli to technici z různých dodavatelských firem, elektromechanici přes slabo i silnoproud, montážní dělníci, řidiči těžkých náklaďáků, nějaký ten projektant a dokonce i svačinářky. No někdo musel ty hladové dělníky nakrmit. Ale co bylo podle toho článku nejdůležitější nebyl dělník ve špinavých montérkách či technik, který celou tu akci připravil. Nejdůležitější byl, pro tuto akci ustanovený STRANICKÝ AKTIV.

Tato, pro mě docela záhadná zednářská lože zasedala každý den po celou dobu akce. Hodnotila dosavadní postup, přístup jednotlivých proletářů ke svěřeným úkolům, docházku na pracoviště, starala se o pokud možno co nejstřídmější požívání alkoholu na pracovišti a v neposlední řadě udržovala nástěnku hned vedle opravovaného pásu.

Stranický aktiv měl podle svého velmistra mezi dělníky i techniky opravdovou podporu a díky tomu vše proběhlo bez sebemenších problémů a dílo bylo dokonáno o celé tři dny dříve.

A já si říkám, proč podobná tajemná uskupení nevznikají i při dnešních významných stavbách? Vždyť přece i dnes potřebujeme, aby spékací pásy spékaly, aby byly povrchy dálnic rovné a aby střechy sportovních hal nepadaly záhy po kolaudaci na nevinné sportovce. A stranický aktiv by to určitě zařídil. Jen by se to dneska jmenovalo asi trochu jinak... Přeji hezký den a neberte to zase tak vážně. Usmějte se, prý to prodlužuje život...

Autor: Pavel Nitka | středa 25.1.2017 14:48 | karma článku: 13.48 | přečteno: 370x

Další články blogera

Pavel Nitka

Prý jim nejde o koryta. Tak já bych si s dovolením nějaké vzal...

Tak už pozítří to vypukne. Otevřou se volební místnosti a občané rozhodnou o tom, která strana či hnutí nás povede ke světlým zítřkům. Vždyť zájem o spokojenost občana je to, proč se obyčejný člověk vyučí na politika.

18.10.2017 v 18:17 | Karma článku: 18.68 | Přečteno: 444 | Diskuse

Pavel Nitka

Nestačím se divit, jak jsou ti vědátoři hloupí

Vždyť oni si myslí, že kdejaké hlouposti kterou zveřejní v nějakém tom svém "prestižním" časopise uvěříme. A přitom jim jde jen o to, aby měli na to své bádání více peněz. Ale na nás si nepřijdou! K lopatě s nimi!

4.10.2017 v 12:21 | Karma článku: 33.66 | Přečteno: 3122 | Diskuse

Pavel Nitka

Není sen jako sen aneb Hrůza v neuronech

Někde jsem četl, že sny odrážejí vše, co spící člověk v poslední době prožil, slyšel, viděl či přečetl. Tak se vůbec nedivím, že mám občas díky záplavě informací z netu sny jako z hororu! Jste na tom podobně?

29.9.2017 v 17:09 | Karma článku: 7.53 | Přečteno: 220 | Diskuse

Pavel Nitka

Nejen na Měsíci jsou lidské stopy... (fotoblog)

I když tam jsou mnohem a mnohem vzácnější. Já se však zaměřím na stopy, které zanechal člověk v místech, které upravil ke svému obrazu, ale pak je nadobro opustil. Ale ještě předtím po sobě stihl zanechat trochu toho nepořádku..

29.9.2017 v 12:57 | Karma článku: 12.95 | Přečteno: 378 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Štěpánka Semecká

Nesuď člověka podle jeho Kliniky

Další nedělní glosa o tom, jak je jednoduché někoho zaškatulkovat a odsoudit ještě před tím, než bychom znali jeho příběh.

22.10.2017 v 20:46 | Karma článku: 7.74 | Přečteno: 431 | Diskuse

Jan Pražák

Jak Maruška potkala strašně hrubýho cikána

Jela jsem za mamkou. Bydlí sama v domku kousek za Příbramí a v pátek ráno mi volala, že si podvrkla kotník. Tak jsem hned po práci sedla Na Knížecí na autobus a vyrazila.

22.10.2017 v 20:35 | Karma článku: 19.09 | Přečteno: 611 | Diskuse

Most mezi námi

S Mistry na retro výstavě ve Slunečnici

Nezahálíme, jedeme naplno! V Domově seniorů Nová slunečnice se konala retro výstava Střípky našich životů III. Pro tuto příležitost jsme si připravili program, tentokrát v duchu poezie a francouzského šansonu.

22.10.2017 v 18:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Renata Šindelářová

Co bych si počala bez svého telefonu

Každý den ho nutně potřebuju. Je to můj budík, kalendář, foťák, hodinky, závaží v kabelce, podložka pod vrklavou židli, dobrá výmluva z trapného hovoru, moje mapa, můj jízdní řád i krácení dlouhé chvíle ve vlaku.

22.10.2017 v 15:49 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 156 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Jaký bude další vývoj po volbách?

Volby dopadly tak, jak nikdo nečekal. Někteří sice tvrdí, že ano, ale to jsou jen takové pobitevně generálské řeči. Asi se dalo předpokládat vítězství ANO, ale že za sebou povleče ocas osmi slabých, a ještě slabších stran, to ne...

22.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 10.96 | Přečteno: 452 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.