I když on není zase tak hloupý, dá se s ním dovolat, dají se z něj posílat SMS, má interfernet, budík, kalendář a přehrává uloupené MP3. To třeba já i při své chytrosti neumím…
Ano, musím se přiznat, že stále ještě neoplývám tou plácačkou s dotykovým displejem, která mi umožní zjistit na jakých GPS souřadnicích stojí nejbližší hospoda, díky QR kódu na jednom náhrobku umístěném v severním rohu ostravského centrálního hřbitova mně poinformuje o dotyčném nebožtíkovi či hlídá hladinu alkoholu v mém krevním oběhu.
Se svým hloupým mobilem nemohu nahánět po ulicích ty japonské příšerky a tak ani netuším, který Pokémon žije pod mou postelí. Ale zatím odolávám… No odolávám, můj zaměstnavatel a plátce mé mzdy odolává…
Ale i s tím hloupým mobilem, tímto se své finské hračičce vyrobené někde mimo Evropu omlouvám, lze zažít hodně zajímavého. Třeba takový kalendář. Díky němu si mohu zapsat jakoukoliv poznámku a nechat si ji v jakýkoliv předem určený čas připomenout. Tohle jsem udělal v úterý v noci.
Prostě se mi něco zdálo a jak už to u mne bývá, tak to byl sen geniální. Nebo uhozený, protože mně se nic jiného nezdá. Ale probudil jsem se a okamžitě jsem sáhl po mobilu. Prostě jsem nechtěl zapomenout myšlenku, která mně právě v tom snu napadla. Řekl jsem si, že bude stačit jedna krátká věta a pak mi to už docvakne. A upozornění jsem nastavil hned na tři následující rána. A tak mi mobil tři dny po sobě hned po ránu s hlasitým pípáním předhodil větu, která mi nedává vůbec žádný smysl. Co se dá dělat, asi svět ještě není na tu genialitu připravený.
A co teprve ten vynález zvaný T9. Jak jsem již podotkl, tak ta moje nechytrá mašinka umí posílat SMS a má i ten interfernet. Takže umí posílat i mejlíky, čehož hojně využívám. Jenže, dotykového displeje nemaje, používám právě slovník T9. A to je vám pořádné dobrodružství.
On totiž zásadně nabízí úplně jiné slovo, než chci napsat. A když si na to zvyknu a vím, že to mé slůvko bude nabídnuto až jako druhé či třetí, tak se slovník se schopností určité evoluce tak nějak vývojově posune a to mé slůvko přesune. A já abych se znovu přizpůsobil.
Ale občas se stane, a to občas je velmi často, že si toho nevšimnu a odešlu opravdovou perlu. Což o to, někdy je to jen změna jednoho slovíčka a někdy se tam objeví slovíčko tak nějak neexistující, ale někdy to může úplně změnit význam věty.
Tak schválně. Obyčejné sdělení typu:Promiň, ujel mi vlak a tak přijedu až zítra. Přeji ti hezký pátek, se změní na Promiň, ujel mi tlak a tak přijedu by zítra. Přeji ti hezký pavel.
A takovýchto nehod se může stát spousta. Ale já mám to štěstí, že příjemci takových to zmatených zpráv vědí, že já za to nemůžu. Že za to může ta technika. Ale ve skrytu duše si myslím, že se docela dobře baví nad tím, jakou kravinu jsem zase vypustil do virtuálního světa. Nu což, občas jsem prostě za blba.
Ale já si na to už zvykl. Ne na to, že jsem občas za blba, to by bylo smutné, ale na svůj mobil. Podle současných měřítek sice není chytrý, ale to není vůbec žádná pravda. On je totiž zákeřný a k tomu nějakou tu chytrost potřebuje. A má ji docela dost… Přeji hezký den a neberte se zase tak vážně. Tohle může být nuda…
