- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
o roztržitosti leccos vím takže za blba jsem často
Je to už mnoho let, co jsem jela v centru Prahy v tramvaji, když tu někdo upozornil staršího pána, že má nemocniční návleky přes boty. Jak ten člověk nadával, a vztekal seNavíc pršelo, a tak si ty mokré návleky musel strčit do kapsy u kabátu.
A mého dědu zase vytočilo, že šel z plesu s lístkem od šatny na klobouku
Odejít z prodejny s nákupním košíkem pro mě byla dlouhou dobu běžná věc. A vracet se skoro od vchodu do domu zpátky byl potupný úkon vždy.
Nebo podobně, když jsem hledal batoh, prošel jsem celou cestu tam a zpět, abych po návratu zjistil, že batoh se povaluje hned vedle botníku, kam jej vždy odkládám.
propiska v ruce, kterou hledám po celé kanceláři... taky to znám
Ja spis brejle. A ty se bez brejli opravdu blbe hledaji.
„Máš na nohou nemocniční návleky, vole!“
Co to je?
To neznam.
Já to znám... Ale asi jsem měl napsat na botách, že? Díky za upozornění a opravím to... ;-)