Tak ona ta slavná sociálka, je vlastně orgán sociálně – právní ochrany dětí a je to odbor péče o děti a mládež, příslušného pověřeného městského úřadu. Sedí tam lidé, kteří nejlépe vědí co je pro to a to dítě nejlepší a pokud se jim něco nezdá, tak zakročí. A když je nejhůř, tak se zaslouží o to, aby bylo dítěti nejlíp...
Takové dítě je rodině odebráno a umístěno do tzv. dětského domova, kde si počká na nějakou náhradní rodinu, ve které mu bude dobře. A pokud se mu třeba nestane jedna malá nehoda, tím myslím nabytí zletilosti, tak se možná i dočká.
Ale já se ptám, proč se musí takhle chránit jen děti? Vždyť z rodin jde odebrat i jiný člen, než syn či dcera. Já bych odebíral i tatínky.
Viděl bych to asi takhle: Novou pravomocí vybavená sociálka začne vyhledávat i tatínky, žijící v nevyhovujících rodinách. A pokud bude mít úředník – úřednice dost indicií o tom, že je s tatínkem zacházeno špatně, tak zakročí. Tatínek bude bez varování rodině odebrán.
Ale teď nastává problém s tím, kam takového tatínka umístit. Režisérka Marie Poledňáková v jednom ze svých filmů navrhovala polepšovnu, ale tohle nepřichází v úvahu. Odebraný tatínek nepotřebuje polepšovat...
A tak se do hry musí vložit nějaká ta nezisková organizace. Buď některá už zavedená, nebo zbrusu nová. Třeba FOTR V TÍSNI... Tato neziskovka by využila všech možných eurodotací a vybudovala by celou síť tatínkovských domovů.
Už to vidím, krásná stavení vybavená veškerým luxusem, který si tatínkové zaslouží. Posilovna, hospoda, sázková kancelář, bazén, sauna, splachovací záchod, chutné obědy a večeře či pokoj, který vymaloval někdo jiný...
A v tomto prostředí budou odebraní tatínci čekat na náhradní rodinu. Po práci budou sedět ve společenské místnosti, kapli či hospodě, budou pít čaj, kávu, pivo a nebo třeba rum, psát bláboly na blog iDnes, hrát domino či mariáš, luštit křížovky a hlavně... Hlavně budou čekat na chvíli, kdy si jich někdo všimne a vezme si je domů. Myslím si, že o ně bude zájem. Možná tam přijde stejné množství zájemkyň, jako chodí do psích útulků...
Co jsem chtěl napsat jsem napsal a zbývá mi jen omluva. Omlouvám se za to, že jsem nenapsal nic politického, nic o uprchlících, nic o muslimech a vlastně nic z toho, co dnes hýbe světem. A taky chci poděkovat všem, kdo tento blábol dočetli až sem. Přeji všem krásné Velikonoce.