Co jsem dělal o Vánocích? Koukal jsem na televizi

Samozřejmě kromě těch ostatních věcí, jako je například výroba bramborového salátu, obalování dárků či rozbalování řízků. Vlastně naopak...

Přiznávám se tímto ke strašlivému prohřešku. Nejen, že mám doma televizor a každý měsíc drobným obolusem přispívám na ten nenažraný moloch, jakým je ta naše veřejnoprávní televize, ale já ten televizor i zapínám. A dokonce se na něj i dívám...A aby toho nebylo málo, dokonce se tím i veřejně chlubím...

Na internetu jsem narazil na mnoho názorů lidí, pro které je jen představa sledování televizní obrazovky absolutně nepředstavitelná. A to, že by si televizí kazili Vánoce? Tak to už vůbec ne! Na ten debiloskop totiž čumí jen ztroskotanci, kteří neumějí používat vypínací tlačítko na svém ovladači. Závisláci, kteří jsou stejně s předmětem své závislosti nespokojení. Protože spokojený s televizí může být jen blázen a nebo jinak duševně postižený magor...

Takže se tímto přiznávám i k tomu, že jsem blázen či jinak duševně postižený magor. Já byl totiž s vánočním televizním programem spokojený! A nechápu ty, kteří si (jako již každoročně) stěžují.

Vždyť co by ti nespokojenci o Vánocích vlastně chtěli? Dvě premiérové pohádky, které by v hodnocení uživatelů ČSFD dosáhly úrovně Foresta Gumpa či Vykoupení z věznice Shawshang? A k tomu jeden český film, který získá minimálně tři Oscary? Proč ne, když si to svými koncesionářskými poplatky předplatili?

Oni platí jako mourovatí a televize za jejich těžce vydělané peníze točí něco pro souseda, který určitě na nějaké poplatky kašle a jen čeká, až mu exekutor zabaví i to poslední co ještě nepropil. To je nějaká spravedlnost? To je hotový komunismus, neomarxismus, sluníčkářství, fašismus, nacismus, neonacismus či kdoví jaký ismus. Záleží na tom, k jaké skupině právě řadí své politické odpůrce. Politika je totiž dnes všude, dokonce i v předpovědi počasí.

Jenže já půjdu proti proudu a vánoční program pochválím. Byl přesně podle mých představ. Zavedené pohádky či filmy pro pamětníky jsou dokonalou kulisou při přípravě štědrovečerní večeře či svátečních obědů. Člověk to nemusí zase tak moc sledovat a kdykoliv se podívá na obrazovku, tak ví co se děje. Nic mu neunikne a je stále v obraze.

Klasické české pohádky nemohou nikoho normálního urazit a totéž se dá napsat i o filmech pro pamětníky. A co jiného v době Vánoc můžeme po televizi chtít?Je pravda, že i já jsem ve vánočním televizním programu našel věci, které mi tak nějak lezou krkem. Jenže taky vím o tom, že program se dá i přepnout (případně vypnout) a tak si nestěžuji. Ať se na to dívá ten, komu se to líbí. Vždyť i on má Vánoce a proč by si v televizi neužil to, co se líbí zase jemu. Programů máme hodně a tak je z čeho vybírat. Samozřejmě tím myslím čas Vánoc, ne celý zbytek roku.

Je zajímavé, že nejvíce si vždy stěžují lidé, kteří o sobě tvrdí to, že se na televizi nedívají nikdy a dokonce ji doma ani nemají. A ani se tomu nedivím. Oni by totiž na sledování televize neměli ani čas. Veškerý svůj volný čas totiž tráví na internetových diskusích pod články o televizi. Musí totiž ukázat národu, že oni jsou kulturnější a tím pádem i lepší, než ten plebs co se na televizi dívá. A tak nadávají a nadávají...

Ale co, ať si nadávají. Na nespokojenost mají právo. Na co však podle mne právo nemají je to, aby slovně napadali a uráželi někoho, komu se líbí něco co oni považují za... Doplňte si to slovo (slova) sami. Měli by si uvědomit to, že svoboda slova neznamená to, že mohou kdykoliv kohokoliv beztrestně urážet. I když oni to právě takhle vidí...

Vánoce už máme za sebou a čeká nás Silvestr. Najde se dost lidí, kteří poslední den v roce stráví u televize. A není na tom nic zvláštního. Někdo bude někde ve společnosti, někdo poleze na Lysou horu, někdo bude moknout na náměstí, někdo bude v hospodě a někdo bude doma. A tam se třeba bude dívat na televizi. Ať si každý dělá co chce, pokud se teda nechystá vykrádat sklepy v našem domě.

Ale pokud se bude dívat na televizi cíleně či ji bude mít jen jako kulisu při silvestrovské oslavě, neměl by si stěžovat. Těch televizních kanálů by totiž muselo být milion, aby se zavděčili úplně všem. A aby vysílali pro každého to, co se jemu líbí? To by musely být ty koncesionářské poplatky úměrné platu Cristiana Ronalda. (Pro neznalé, to je ten fotbalista, kterému u nás v práci nemohou přijít na jméno.)

A ti, kdož se sledování televize poslední den a noc v roce nezúčastní, by se měli nějakému hodnocení vyhnout úplně. Většinou tím totiž chtějí jen ukázat světu, jak jsou inteligentní a kulturní, ale skoro vždy to vyzní úplně opačně.

Chtěl bych všem svým čtenářům popřát krásný zbytek roku 2017, veselého Silvestra, klidný vstup do Nového roku a hlavně... Hlavně šťastný a úspěšný rok 2018. A usmějte se prosím.