Mým úkolem je hlídat tento objekt a nasadím pro to i svůj život. Běda tomu, koho zde najdu! Zmlátím ho tak, že se bude muset před zrcadlem sám sobě představit. Mám k tomu svolení z nejvyšších míst...
A věřte mi, mám s lámáním nosů a sanic či s vyrážením zubů velké zkušenosti a opravdu bych se sám sobě nechtěl dostat pod ruku. Není to totiž tak dávno, co jsem se po jednom povedeném zákroku poplácal po rameni a zlomil jsem si klíční kost. To je tak, když to s tím posilováním trochu přeženete…
Ale kdybych neposiloval a nedostal se do své dnešní kondice, nemohl bych dělat svou dnešní práci. Hlídat dávno opuštěnou továrnu totiž nemůže dělat nějaké ořezávátko. Každou chvíli se tam totiž objeví nějaký narušitel a fotografuje a fotografuje… Nic jiného se tam totiž dělat nedá, co se dalo ukrást už bylo ukradeno, ale to bylo dávno před tím, než jsem to začal hlídat já. Kdybych nastoupil o pár let dříve, tak mohly být zachráněny miliónové hodnoty. Já bych to ztřískal vše na jednu hromadu a dnes už bych byl u naší firmy nejméně náměstkem pro nákup teleskopických obušků.
Ale teď trochu vážněji. Já samozřejmě nejsem hlídač či ochránce nějakého podobného objektu a (naštěstí) nejsem ani zaměstnancem nějaké bezpečnostní agentury. Takže vlastně nemám ani páru o tom, jak to v takových hlídacích firmách chodí. Jen jsem měl tu čest se s nějakými těmi sekuriťáky potkat.
Po zveřejnění mých fotoblogů z jedné rozpadající se továrny, se mi jeden ozval. Nebyla to náhoda, na základce jsme byli spolužáci a tak si to prostě našel… A právě on má na starosti ochranu výše zmiňovaného objektu. Nedivím se mu, že byl rozčílený, když v práci tak poctivě hlídá a unikne mu bývalý spolužák, fotící se na střeše s plyšákem, který pak snímky drze zveřejní na internetu. Já být v jeho kůži, taky bych vypěnil.
Já ale v žádném případě nechci napsat, že by onen bývalý spolužák byl oním sekuriťákem z úvodu tohoto blábolu, ale jedna informace kterou mi podal, mne k výše sepsanému popisu inspirovala. Napsal totiž, že mají od vedení příkaz, každého „narušitele“ jednoduše zmlátit a on už se nevrátí. A podle všeho to asi té ochrance nedělá žádné problémy.
Zvláště, když si pár lidí zaměstnaných v nějaké té bezpečnostní agentuře myslí, že opravdu mohou jen tak někomu vyrazit zub či zlomit ruku. A pokud jim k tomu dá volnou ruku i jejich vedení, tak je to pro ně práce snů…
Já vím, že do hlídaného objektu prostě nemám co chodit a chápu, že hlídač je tam od toho, aby mne buďto vyhnal (to v lepším případě), nebo na mne zavolal ty kluky (a holky), co nám profesionálně pomáhají a chrání nás. Je moje blbost, že lezu někam kde nemám co dělat a musím za to nést následky. Ale to že následkem bude přeražená čelist od nějakého vyhazovače, kterému ani tak moc nejde o ochranu střeženého objektu před nadšeným fotografem chátrajících průmyslových objektů, jako spíše o to někoho pořádně praštit, mi přijde poněkud přehnané.
Já netuším, jak je zákonem ošetřeno použití donucovacích prostředků (včetně rozmlácení ciferníku podlého zvědavce) pracovníky bezpečnostních agentur. Ale dal bych krk za to, že jednoduché zmlácení kohokoliv, kdo se v hlídaném objektu objeví, v tom zákonu není. A pokud se mýlím, tak si osobně dojdu na centrálu nějaké té bezpečnostní agentury a nechám si dobrovolně nějakým sekuriťákem vymlátit jedničku vpravo nahoře. Tu vlevo už nemám.
Děkuji všem, kdo tento blábol dočetli až do konce a přeji krásný začátek prázdnin. A usmějte se prosím….
