Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z lásky k Česku aneb I milované Čechy musíme hlídat

14. 05. 2017 15:22:51
A to úplně všechny! Jak zákazníky, tak i personál... Vždyť, co když je to pravda a všichni tady kradnů? Proto na ně musíme dávat pozor.

Byl to vlastně jen takový obyčejný nákup. Pár rohlíků, dvacet deka salátu, dva banány, jedno jablko, půlka chleba a nějaká ta paštika. Ono se to v tom nákupním vozíku úplně ztrácelo a tak jsem přihodil ještě jednu mléčnou čokoládu, neslazenou minerálku, mikrovlnou troubu a čtyři nanuky.

Vozík byl konečně docela naplněn a já se spokojeně zařadil do fronty u pokladny. I když spokojeně... Ve frontách nikdy spokojený nejsem. Zvláště ve frontách u pokladen, v prodejnách „našich“obchodních řetězců. Pochválen buď mozek, který vymyslel samoobslužnou pokladnu, kterou už mají v Tescu či ten co vymyslel ten nákup do tašky, který mají v Globusu. No ten, co se mu v reklamě tak diví ten zrzavý kluk, který už vynechal asi deset sezení s logopedem.

Jenže obchod ve kterém jsem nakupoval žádnou takovou vymoženost neměl. A tak jsem se zařadil do fronty a čekal na odbavení. Přede mnou stálo asi pět lidí, kteří měli ve vozíku nákup asi na dva roky a v peněženkách tak desetinásobek mého ročního platu. To jsem poznal podle toho, jak spokojeně se tvářili.

Slečna u pokladny se na zákazníky usmívala, ale z lásky k Česku každému zkontrolovala vozík, jestli náhodou něco nezatajil. Naklonila se přes pultík u pokladny a vždy slušně poděkovala. Při tom množství zákazníků ji musela po směně docela bolet záda. Ale rád bych tímto poprosil vedení řetězce, který si tak zakládá na lásce k naši zemičce, o změnu dresů pokladních. Ta červená barva se dá ještě snést, ale byl bych bych pro trochu větší dekolt pokladních. Když už se naklánějí do těch vozíků, ať z toho má něco i zákazník.

Ale u některých zaměstnanců bych dress code raději ponechal... Ve frontě přede mnou totiž stála s přeplněným vozíkem paní, oblečená právě ve firemním oděvu. S ní tam stál ještě jeden civilista, ale tomu jsem nevěnoval pozornost. Ta paní vypadala jako by vypadla z nějaké detektivky ze staré Anglie. Znáte to, vysušená treska s přísným výrazem, která si i přes svůj věk (tak okolo šedesáti až sta let) nechává říkat slečno.

A tato paní byla vlastně kontrola. Přišla nachytat (opravdovou) slečnu za kasou na švestkách. I když tenhle příběh nemá se švestkami nic společného. Ty ve vozíku nebyly, ale když už se to tak říká...

Slečna za kasou zřejmě věděla o co se jedná a snažila se ve zkoušce obstát co nejlépe. Naklonila se přes pultík, div že do vozíku sama nespadla a objevila utajovanou žvýkačku. V očích ji zaplálo světýlko a vypadalo to, že má dobře nakročeno k obhajobě svého postu pokladní.

Jenže ta žvýkací guma byla teprve začátek. Nákup té nesympatické inspektorky a jejího společníka se totiž sestával z velkého množství zboží, zabaleného v různých krabicích a krabičkách. A skoro v každé bylo něco umně skryto. A tak milá slečna vytahovala z krabičky od zubní pasty další žvýkačky, z krabice se psími suchary sadu kávových lžiček, v krabici vajíček byly místo jednoho vejce dva prezervativy a ve velké krabičce od masoxu, byla místo bujónových kostek půlka nějaké drahé čokolády.

Slečna za kasou začínala působit docela zmateně a bylo na ní vidět, že pochopila to, že tuhle bitvu nemůže vyhrát. I když věděla, že musí hledat kradené zboží a že tady to zboží určitě je, věděla taky, že všechno najít nemůže. A ta vyschlá treska co ji zkoušela, byla čím dál nepříjemnější. Vypadalo to, že se hodně špatně vyspala, že má hodně špatnou náladu ale hlavně... Ale hlavně, že má velkou chuť někomu zkazit den, nebo rovnou někomu pořádně ublížit. Vždyť má k tomu moc, tak proč by toho nevyužila?

Nervozita slečny pokladní se začala přenášet i na frontu, která se u pokladny začala rychle prodlužovat a začaly se ozývat protesty. Nejdříve docela tiché, ale to jen chvíli. Milované Česko se začalo ve frontě bouřit. Té paní co přišla na kontrolu to však vůbec nevadilo. Oznámila zkoprnělým zákazníkům, že pokud se jim to nelíbí, ať využijí jinou pokladnu. Ona tady prý jen dělá svou práci a na mou otázku, na jaké škole se dá vystudovat tak nádherný způsob buzerace, raději neodpověděla.

Naštěstí i tato hloubková kontrola skončila. Paní s funkcí, pravomocí a skoro nekontrolovatelnou mocí odvezla vozík (za zběsilého pípání a troubení bezpečnostního rámu) někam do zákulisí obchodu a jen houkla na slečnu pokladní něco o tom, že protokol podepíše, až po skončení pracovní doby. Té doby, která asi pro tu slečnu nebyla zrovna příjemná.

A provoz obchodu se vrátil do svých zavedených kolejí. Slečny u pokladen se nakláněly do prázdných vozíků, všude se ozývalo pípání pokladen a lidé nakupovali a nakupovali... Ale ta holka, která právě prošla firemním očistcem, si poslechla od několika zákazníků pár slov útěchy a podpory. Nevím však, jestli ji to nějak pomohlo. Myslím si, že moc ne. Přeji hezké nedělní odpoledne.

P.S. S tím nákupem jsem tak trochu lhal. Ty nanuky byly jen tři... A usmějte se prosím.

Autor: Pavel Nitka | neděle 14.5.2017 15:22 | karma článku: 23.47 | přečteno: 656x

Další články blogera

Pavel Nitka

Je načase, začít šlechtit nové domácí mazlíčky

Máme už pejsky malé i velké, pejsky vegetariány, kočičky s dlouhým chlupem i chlupuprosté, máme zakrslé králíky, ale začíná to být nuda. Chce to něco nového...

23.8.2017 v 14:02 | Karma článku: 14.39 | Přečteno: 403 | Diskuse

Pavel Nitka

Jak jsem potkal maminu aneb Není nad mateřskou lásku

Vždyť to přece každý ví. Malé dítě lásku své matky potřebuje jako Babiš advokáta, o tom se snad se mnou nebude nikdo přít. A jednu takovouhle milující maminu jsem včera potkal...

18.8.2017 v 13:02 | Karma článku: 26.79 | Přečteno: 943 | Diskuse

Pavel Nitka

Mám dotaz. Viděl už někdy někdo živého vítače?

Tím nemyslím někoho, kdo nese na nějaké demonstraci nějaký ten "vítačský" transparent. Myslím tím někoho, kdo opravdu touží po tom, aby se přes hranice přehnaly nekontrolovatelné davy žadatelů o azyl.

14.8.2017 v 15:54 | Karma článku: 27.77 | Přečteno: 2815 | Diskuse

Pavel Nitka

Ohodnoť si film a nezapomeň, nadávat můžeš, jak je jen libo...

Vždyť máme tu svobodu slova a tak se na nějaké to přirovnání s jakýmkoliv produktem trávení nekouká. A urážky jsou přece v demokracii normální. Proto jsme se přece zbavili té totality, nebo ne?

10.8.2017 v 15:26 | Karma článku: 17.84 | Přečteno: 620 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Prouza

Humor a satira jsou jako kanárek v dole

Lidé ještě vůbec netuší, jaké smrtelné nebezpečí jim hrozí, ale kanárek v kleci už je vzhůru nohama. Kdo to varování přehlédne, krutě zaplatí. Staří horníci to věděli, proto tam kanárky měli, a včas z dolu vypadli. Ale politici?

24.8.2017 v 10:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Milena Zelenková

Bitva o žlutou a zelenou dopravu

Tak bych myslela, že nejdůležitější na dopravě je spokojenost a spolehlivost pro cestující, ale poslední bitvy v médiích mezi dvěma barvami dopravců mě začaly vyvádět z omylu. Jančura ano, Jančura ne. Nic mezi tím.

24.8.2017 v 9:15 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 179 | Diskuse

Vladimír Havránek

Pane Šilhavý, nevypadli jste po dobrých výkonech!

Po včerejším zápase, v němž Slavia bojovala o postup do základních skupin Ligy mistrů nevěřícně čtu dnes ráno rozhovor s trenérem Jaroslavem Šilhavým. Dosud jsem jej měl za rozumně uvažujícího, ale asi sledoval jiný zápas.

24.8.2017 v 9:15 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 376 | Diskuse

Karel Trčálek

Pokud má Evropa přežít, musíme Vatikán srovnat se zemí

To byl ale blbý nápad zvolit papežem zmiji, kterou si hřejeme na prsou. Jak to mohl jenom bůh dopustit, jak nás mohl zanechat Satanovi napospas?! Délka blogu cca 13 hod 54 min 05 s

24.8.2017 v 8:30 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 420 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Životní lekce od chlupaté dámy

Sedím na zahradě a se zájmem sleduji sousedovic kočku. Ladně se převaluje na trávě a hledá pro sebe tu nejpříjemnější pozici. Chvilku jen tak leží, načež zakmitá ušima a zbystří. Její tělíčko se v mžiku aktivizuje a...

24.8.2017 v 8:14 | Karma článku: 10.89 | Přečteno: 336 | Diskuse
Počet článků 632 Celková karma 23.36 Průměrná čtenost 1609

 NLocations of visitors to this page free counter
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení. 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.