Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z lásky k Česku aneb I milované Čechy musíme hlídat

14. 05. 2017 15:22:51
A to úplně všechny! Jak zákazníky, tak i personál... Vždyť, co když je to pravda a všichni tady kradnů? Proto na ně musíme dávat pozor.

Byl to vlastně jen takový obyčejný nákup. Pár rohlíků, dvacet deka salátu, dva banány, jedno jablko, půlka chleba a nějaká ta paštika. Ono se to v tom nákupním vozíku úplně ztrácelo a tak jsem přihodil ještě jednu mléčnou čokoládu, neslazenou minerálku, mikrovlnou troubu a čtyři nanuky.

Vozík byl konečně docela naplněn a já se spokojeně zařadil do fronty u pokladny. I když spokojeně... Ve frontách nikdy spokojený nejsem. Zvláště ve frontách u pokladen, v prodejnách „našich“obchodních řetězců. Pochválen buď mozek, který vymyslel samoobslužnou pokladnu, kterou už mají v Tescu či ten co vymyslel ten nákup do tašky, který mají v Globusu. No ten, co se mu v reklamě tak diví ten zrzavý kluk, který už vynechal asi deset sezení s logopedem.

Jenže obchod ve kterém jsem nakupoval žádnou takovou vymoženost neměl. A tak jsem se zařadil do fronty a čekal na odbavení. Přede mnou stálo asi pět lidí, kteří měli ve vozíku nákup asi na dva roky a v peněženkách tak desetinásobek mého ročního platu. To jsem poznal podle toho, jak spokojeně se tvářili.

Slečna u pokladny se na zákazníky usmívala, ale z lásky k Česku každému zkontrolovala vozík, jestli náhodou něco nezatajil. Naklonila se přes pultík u pokladny a vždy slušně poděkovala. Při tom množství zákazníků ji musela po směně docela bolet záda. Ale rád bych tímto poprosil vedení řetězce, který si tak zakládá na lásce k naši zemičce, o změnu dresů pokladních. Ta červená barva se dá ještě snést, ale byl bych bych pro trochu větší dekolt pokladních. Když už se naklánějí do těch vozíků, ať z toho má něco i zákazník.

Ale u některých zaměstnanců bych dress code raději ponechal... Ve frontě přede mnou totiž stála s přeplněným vozíkem paní, oblečená právě ve firemním oděvu. S ní tam stál ještě jeden civilista, ale tomu jsem nevěnoval pozornost. Ta paní vypadala jako by vypadla z nějaké detektivky ze staré Anglie. Znáte to, vysušená treska s přísným výrazem, která si i přes svůj věk (tak okolo šedesáti až sta let) nechává říkat slečno.

A tato paní byla vlastně kontrola. Přišla nachytat (opravdovou) slečnu za kasou na švestkách. I když tenhle příběh nemá se švestkami nic společného. Ty ve vozíku nebyly, ale když už se to tak říká...

Slečna za kasou zřejmě věděla o co se jedná a snažila se ve zkoušce obstát co nejlépe. Naklonila se přes pultík, div že do vozíku sama nespadla a objevila utajovanou žvýkačku. V očích ji zaplálo světýlko a vypadalo to, že má dobře nakročeno k obhajobě svého postu pokladní.

Jenže ta žvýkací guma byla teprve začátek. Nákup té nesympatické inspektorky a jejího společníka se totiž sestával z velkého množství zboží, zabaleného v různých krabicích a krabičkách. A skoro v každé bylo něco umně skryto. A tak milá slečna vytahovala z krabičky od zubní pasty další žvýkačky, z krabice se psími suchary sadu kávových lžiček, v krabici vajíček byly místo jednoho vejce dva prezervativy a ve velké krabičce od masoxu, byla místo bujónových kostek půlka nějaké drahé čokolády.

Slečna za kasou začínala působit docela zmateně a bylo na ní vidět, že pochopila to, že tuhle bitvu nemůže vyhrát. I když věděla, že musí hledat kradené zboží a že tady to zboží určitě je, věděla taky, že všechno najít nemůže. A ta vyschlá treska co ji zkoušela, byla čím dál nepříjemnější. Vypadalo to, že se hodně špatně vyspala, že má hodně špatnou náladu ale hlavně... Ale hlavně, že má velkou chuť někomu zkazit den, nebo rovnou někomu pořádně ublížit. Vždyť má k tomu moc, tak proč by toho nevyužila?

Nervozita slečny pokladní se začala přenášet i na frontu, která se u pokladny začala rychle prodlužovat a začaly se ozývat protesty. Nejdříve docela tiché, ale to jen chvíli. Milované Česko se začalo ve frontě bouřit. Té paní co přišla na kontrolu to však vůbec nevadilo. Oznámila zkoprnělým zákazníkům, že pokud se jim to nelíbí, ať využijí jinou pokladnu. Ona tady prý jen dělá svou práci a na mou otázku, na jaké škole se dá vystudovat tak nádherný způsob buzerace, raději neodpověděla.

Naštěstí i tato hloubková kontrola skončila. Paní s funkcí, pravomocí a skoro nekontrolovatelnou mocí odvezla vozík (za zběsilého pípání a troubení bezpečnostního rámu) někam do zákulisí obchodu a jen houkla na slečnu pokladní něco o tom, že protokol podepíše, až po skončení pracovní doby. Té doby, která asi pro tu slečnu nebyla zrovna příjemná.

A provoz obchodu se vrátil do svých zavedených kolejí. Slečny u pokladen se nakláněly do prázdných vozíků, všude se ozývalo pípání pokladen a lidé nakupovali a nakupovali... Ale ta holka, která právě prošla firemním očistcem, si poslechla od několika zákazníků pár slov útěchy a podpory. Nevím však, jestli ji to nějak pomohlo. Myslím si, že moc ne. Přeji hezké nedělní odpoledne.

P.S. S tím nákupem jsem tak trochu lhal. Ty nanuky byly jen tři... A usmějte se prosím.

Autor: Pavel Nitka | neděle 14.5.2017 15:22 | karma článku: 23.46 | přečteno: 638x

Další články blogera

Pavel Nitka

Možná přijde i Pláteník

A s ním třeba i pan předseda Franta Bavorů, který byl tím správným mužem na radnici... Stačí jen dobře sledovat televizní program a dočkáme se...

25.6.2017 v 14:48 | Karma článku: 26.88 | Přečteno: 895 | Diskuse

Pavel Nitka

I v osmdesátkách existoval volný trh

Já to mohu potvrdit, já v té době žil a taky jsem trhal... A jelikož jsem byl hodně mladý, tak jsem svůj volný trh upřednostnil před jiným, dnes uznatelným odbojem.

18.6.2017 v 15:00 | Karma článku: 20.93 | Přečteno: 751 | Diskuse

Pavel Nitka

Je už na čase vzít budík a vyrazit k Blaníku?

Svatý Václav a jeho družina to zřejmě přehnali s hypnotiky a spí a spí... Tak nevím, nebylo by vhodné je probudit?

18.6.2017 v 12:27 | Karma článku: 15.34 | Přečteno: 509 | Diskuse

Pavel Nitka

Jsem nekuřák a alkoholik samotář aneb Zvítězil jsem

I když alkoholik, to je hodně přehnaný termín. Prostě si moc rád sednu do hospůdky, někam do rohu, a vychutnám si své pivko... A konečně jsem vyhrál!

14.6.2017 v 18:42 | Karma článku: 32.25 | Přečteno: 1220 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Čejka

O miliardáři, kterému ukradli křeslo

Wolkrova "Pohádka o milionáři, který ukradl slunce" už dávno není in. Zná ji jen málokdo. Podobně jako jejího autora. Dnes jsou v kurzu jiné příběhy. Například ten o miliardáři, kterému ukradli křeslo. To ministerské, samozřejmě.

27.6.2017 v 12:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 8 |

Josef Hejna

Sedlina

Každý občan má svůj rozum, každý může posoudit papalášské praktiky Pražského hradu sám. Jenom přemýšlím, jaké výročí mává na Ovčáčka. Tomu by to na Hradě moc slušelo.

27.6.2017 v 12:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Eva Zwemmer Tauerová

Multikulti polévka

Občas se po cestě z fitka domů stavuji tady u nás v haagském ghettu v takovém kebab-shoarma bufetu. Chodník a výlohu mají sice podělanou od holubů a ani vevnitř to není nic moc, ale maso dělají výborné.

27.6.2017 v 9:33 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 1008 | Diskuse

Veronika Vojáčková

O dlouhém čase

Nedávno jsem dávala kamarádům recept na naše výborné domácí housky. Po nějaké době se ozvali s tím, že neví, čím to je, ale tak dobré jako je dělám já, se jim nikdy nepovedou. Přitom recept je přesný...

27.6.2017 v 8:45 | Karma článku: 10.87 | Přečteno: 279 | Diskuse

Ztlumeno

Ztráta sluchu je zpravidla i ztráta práce

Pokud se někdo připravuje na své budoucí povolání již se sluchovou vadou (něco se ve věku "náct") učí/připravuje se na takové povolání, které lze bez problémů se sluchovou vadou provozovat celý život. Ostatní však ne.

27.6.2017 v 7:55 | Karma článku: 7.57 | Přečteno: 166 | Diskuse
Počet článků 620 Celková karma 24.60 Průměrná čtenost 1610

 NLocations of visitors to this page free counter
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení. 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.