Hoax aneb Proč to nenapsat, když tomu lidé věří

Tohle je sonda do života poplašné zprávy. Vlastně její životopis. Seznamte se, tohle je HOAX... Už jste se určitě setkali.

NĚKDO… Někdo, kdo sedí v Kremlu, v Bílém domě, na Pražském hradě, v Bruselu, na severním pólu, na jižním pólu, na oběžné dráze, na Měsíci, v Brně… Ten někdo si objedná hoax.

Někdo docela (vlastně velmi) chytrý, pro něj ten hoax vymyslí a pošle jej do světa…

Ten hoax se bude tvářit velice věrohodně, protože takhle hoaxy fungují…

Čtenář si hoax velice rád přečte a bude naštvaný. Čtenář, čtoucí hoaxy, je rád naštvaný.

Čtenář hoaxů není rád, když je naštvaný sám a tak pošle hoax dále.

 Naštvaní čtenáři hoaxů se množí geometrickou řadou.

Hoax začne žít vlastním životem a jeho čtenáři se mění z naštvaných na nasrané.

Ten první NĚKDO dosáhl toho, co původně chtěl. S davem nasraných lidí se docela dobře pracuje… A moc dobře se ovládá…

Mimochodem... Víte o tom, že ve Strakonicích se bude stavět mešita, která bude vypadat jako ta v Istanbulu? A že po filetách z pangasia zaručeně dostanete rakovinu? No proč ne, když tomu někdo věří… Ale jsou i horší zprávy, které se po netu šíří. A přitom jsou opravdu vymyšlené na zakázku.

A je smutné, že to funguje… Přeji hezký večer.