Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moje jízda tramvají aneb Jak jsem potkal nenávist

5. 02. 2017 16:45:06
Něco o tom, že i jízda prostředkem hromadné dopravy může být občas opravdu neobyčejná. Nudné chvíle strávené v tramvaji se mohou náhle změnit v regulérní divadelní představení, které režíruje ten nejlepší režisér. Život...

Ten den jsem opravdu vůbec nikam nepospíchal a nebyl jsem ani tak moc daleko od místa, kam jsem se chystal. Nějaké čtyři zastávky tramvají, takže asi dvacet minut obyčejnou chůzí. Mnohokrát jsem šel i delší trasy a nejen proto, abych ušetřil za jízdné. Prostě když nespěchám, tak se rád projdu. Vždycky si tak nějak utřídím myšlenky a ten den bylo co třídit...

Jenže ten den, kromě toho že jsem měl tisíce myšlenek (o jednom tématu) k vytřídění, bylo taky docela hnusně. Omlouvám se za ten výraz, ale bylo hnusně... Na chodnících sněhová břečka, všude okolo smog a síla větru se blížila tlakové vlně malého jaderného výbuchu. Tohle nebyla vhodná chvíle k třídění dat na mém interním HDD...

A tak jsem se rozhodl, že přece jen pojedu tramvají. Na zastávku ve Vítkovicích jsem dorazil zároveň s právě přijíždějící elektrickou soupravou číslo dvanáct. Takže jsem neviděl co se tam dělo, ale muselo to být zajímavé.

Do tramvaje totiž zároveň se mnou a několika dalšími odvážlivci nastupovala zajímavá paní neurčitého věku. Tím neurčitým věkem myslím to, že bych její narození datoval na kterýkoliv den mezi konci třicetileté a druhé světové války. Paní měla u sebe asi deset igelitových tašek a už z dálky bylo poznat, že šepot není zrovna její oblíbený druh konverzace. Prostě byla neskutečně hlučná... Ale to bych ji nezazlíval, to já jsem bohužel taky a dost lidí tím vytáčím.

Ale zarazilo mě, že když při nastupování upozorňovala všechny na to, že to sedadlo u dveří je jen její, ji odpověděl nějaký od pohledu seriózní pán slovy:„Polib mi!“ A hned si tam sedl...

A pak to vypuklo... Paní rozložila své igelitky na místo pro kočárek a spustila. Vlastně nespustila, jen pokračovala v monologu, který asi začal dlouho před tím, než jsem si ji všiml. Počítám, že někdy koncem minulého století. Seriózní pán, ten který ji při nastupování žádal o polibek, ji už nezajímal a zaměřila se na mladou maminku s dítětem na klíně.

„Jak je možné, že já, která jedu až na Hranečník musím stát? A to mám platný jízdní doklad! A nějaká svobodná matka si sedí. Určitě na toho parchanta bere obrovské sociální dávky a co z něj vyroste? Grázl! Jednou ho budou hledat všichni policejní plukovníci v republice! Vždyť co vyroste z děcka, které bere už od narození dávky?“

Blížili jsme se k první zastávce a konečně se v tramvaji ozval nesmělý hlas jednoho z pasažérů: „A jak víte, že je to svobodná matka?“

„A vidíte tu někde jejího manžela? Je sama a tak je svobodná! A taková jen bere peníze a místa v tramvaji nám důchodcům.“

Bylo vidět, že se nad touto logikou v tramvaji několik lidí usmálo a nějaký odvážný rek ji upozornil na to, že je vůz poloprázdný a tak si může sednout někam jinam. To však neměl dělat. Milá stařenka překalibrovala svá mířidla a spustila vodopád urážek směrem k onomu hrdinovi. A opravdu jej nešetřila.

Jenže její terč byl poněkud netečný a nevšímal si ji. A tak začala častovat urážkami ostatní spolucestující. A nevynechala nikoho. I když já z toho vyvázl docela dobře. Bylo mi vytknuto, že nemám na to, abych si koupil do bot pořádné tkaničky a proto je mám moc dlouhé... No alespoň něco mám dlouhé...

Cesta tou tramvají trvala asi pět až osm minut, ale tolik nenávisti zahuštěné do tak krátké chvilky jsem ještě nezažil. A to v tomhle nejsem žádný nováček. Už mám totiž s nenávistnými lidmi nějaké zkušenosti z dřívějška...

A teď trochu vážněji. Pochlubil jsem se s tímhle zážitkem jednomu svému kamarádovi a on mě upozornil na to, že tato paní je v Ostravě docela známou figurkou. A dokonce je možno vidět několik videí s jejími výstupy na netu. No já to nevěděl a tak to pro mě byla nová zkušenost.

Jenže když nad tím tak uvažuji, tak zjišťuji že... Že neznám životní příběh té paní, nevím co všechno v životě prožila a proč vlastně tak moc nenávidí. Třeba v tom hraje roli i její zdravotní stav, ale to opravdu nevím. Ale taky je možné, že prostě nenávidí jen tak ze cviku.

Že je to její koníček, stejně jako je to koníček některých lidí, které opravdu dobře znám. Těch, u kterých mohu prohlásit to, že je mi to dvakrát líto. Že mi je líto jich a je mi líto sebe. Jich proto, že jsou tak zatrpklí a nevidí nic jiného než chyby druhých. A sebe je mi líto proto, že jsem na takové lidi nejen narazil, ale že tak nějak mohou zasahovat do mého života.

Ale i proti tomu se snad dá nějak bránit. Děkuji všem kdo dočetli až sem a přeji hezké odpoledne.

Autor: Pavel Nitka | neděle 5.2.2017 16:45 | karma článku: 40.56 | přečteno: 7389x

Další články blogera

Pavel Nitka

Hurá k soudu aneb Barbara to zvládne...

Psalo se minulé století (vlastně jeho konec), bolševik už vládl poněkud roztřesenou rukou a na naší střední škole začaly zajímavé exkurze. Šli jsme k soudu...

24.4.2017 v 21:15 | Karma článku: 13.41 | Přečteno: 476 | Diskuse

Pavel Nitka

S kým byste chtěli pokecat aneb Na slovíčko, opravdová celebrito

V komplexu je kyberbar. Můžete navštívit jakékoli období, které si vyberete a oddávat se jakýmkoli fantaziím s lidmi, které si vyberete. Tak tohle mne zaujalo při sledování takové klasiky, jako je seriál Červený trpaslík...

19.4.2017 v 17:57 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 154 | Diskuse

Pavel Nitka

Sociálky mají málo pravomocí. Já bych jim ještě jednu přidal

Vždyť to všichni znáte z tisku. Každou chvíli sociálka odebere z rodiny nějaké to dítě a v jeho zájmu ho umístí do dětského domova. Ale já bych pravomoci sociálky rozšířil. Je na čase, odebírat rodinám i tatínky...

14.4.2017 v 17:44 | Karma článku: 26.37 | Přečteno: 1043 | Diskuse

Pavel Nitka

Co dokáže nesprávně odhozená prázdná krabička od cigaret aneb Vítejte v blázinci

Čas: Dnes.. Nebo předevčírem? Místo: Továrna. Hrdinové příběhu: Několik (mnoho) technickohospodářských pracovníků (dále jen THP) a jeden dělník.

7.4.2017 v 20:01 | Karma článku: 27.34 | Přečteno: 1222 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Janko Pravda

České daně pro kolotočáře

Jak jsem již psal, přebujelé sociální dávky a podpora líných lidí jsou u nás hlavní problém.Ne však jediný.

25.4.2017 v 8:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Jan Hůrka

Ano, pane Premiére…

Ano i my čekáme, až se nás zastanete. Není to jen Albert, horníci a autobusáci, kdo nízké platy má... Vy se divíte?... Nevíte, nevěříte? Nebo víte a doufáte, že ...kostlivec ve skříni ještě nezachrastí...

25.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 15.70 | Přečteno: 196 |

Michal Jedlicka

Střední třída od státu nic nechce. A ani přece nedostane.

Ve střední třídě máme jistotu, že i přesto, že když stát rozdává, tak se nám nedostane, ale dávat musíme, o to nepřijdeme.

25.4.2017 v 6:21 | Karma článku: 30.59 | Přečteno: 890 | Diskuse

Pavel Nitka

Hurá k soudu aneb Barbara to zvládne...

Psalo se minulé století (vlastně jeho konec), bolševik už vládl poněkud roztřesenou rukou a na naší střední škole začaly zajímavé exkurze. Šli jsme k soudu...

24.4.2017 v 21:15 | Karma článku: 13.41 | Přečteno: 476 | Diskuse

Dagmar Prachová

Postřehy třídní učitelky

"Mé děti jsou hodně citlivé. Když přijdou do kolektivu, který má jasný řád, kde se musejí zasunovat židličky, vše uklízet na své místo a nejde moc o individuální a kreativní prostředí,

24.4.2017 v 19:21 | Karma článku: 26.00 | Přečteno: 1040 | Diskuse
Počet článků 606 Celková karma 22.01 Průměrná čtenost 1611

 NLocations of visitors to this page free counter
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení. 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.