Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem bádal a čeho jsem se dobádal aneb Chybí nám stranický aktiv

25. 01. 2017 14:48:02
Tak jsem v pondělí poprvé v životě navštívil nějaký opravdový archív. Vlastně poprvé v životě jako badatel. Usadil jsem se v badatelně a pan archivář mne zavalil dokumenty...

Ale hezky popořádku. Pro ten podnik jsem se kdysi dávno vyučil a nastoupil jsem tam do svého prvního zaměstnání. Bylo to opravdu hodně dávno, ale z geologického hlediska to bylo už v holocénu, takže v mladších čtvrtohorách. Takže to zase tak moc dávno nebylo...

V roce mého nástupu do opravdu ostrého pracovního procesu, u nás v Československu probíhala kampaň „Šance pro tři miliony“, která byla zaměřena na boj proti kouření. Ve sportovní hale na pražském výstavišti zahráli Depeche Mode, příslušníci Sovětské armády ukončili stahování jaderných raket OTR 22 ze základny v Hranicích na Moravě a v den mých osmnáctých narozenin jednalo předsednictvo ÚV KSČ o řešení velmi vážného problému. Díky rozsáhlému požáru v papírnách Harmanec v okrese Bánská Bystrica totiž vázlo zásobování toaletním papírem. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě nových výrobních kapacit, aby bylo možno dosáhnout produkce 2,5 kg toaletního papíru na osobu a přiblížit se evropskému průměru spotřeby. No už tehdy jsme se hnali do Evropy...

Ale to je všechno už dávno pryč, stejně jako mé působení u onoho podniku. Provoz, do kterého jsem tehdy nastoupil byl zásahem z vyšších míst zrušen a dnes jsou z něj už jenom trosky. A mně zbyly už jen vzpomínky... Ale proč si ty vzpomínky neosvěžit, že? Třeba v podnikovém archivu.

A tak mě kamarád přemluvil, pravda nedalo mu to moc práce, abych s ním podnikový archiv navštívil. Byl jsem opravdu moc zvědavý, co tam najdu a v koutku duše jsem doufal, že narazím i na nějakou stopu, kterou jsem tam zanechal já. Nenarazil... Asi jsem se choval jako indián a zmizel jsem beze stopy.

Ale přesto to bylo velice zajímavé dopoledne. Po seznámení s badatelským řádem jsem vyplnil dotazník badatele, usadil jsem se do badatelny a začal bádat. Tolik nových zkušeností během tak malé chvilky...

A dokumentů k nahlédnutí bylo opravdu hodně. Stovky fotografií, záznamů výrobních porad a celé projektové dokumentace generálních oprav různých zařízení. Dokonce se mi do rukou dostala složka s velice nepříjemným obsahem. Kompletní záznam o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu člověka, kterého jsem kdysi znal... Nebylo to příjemné čtení.

A v závěru bádání nám archivář přinesl svázané ročníky podnikových novin a s nimi odkazy na čísla i s daty vydání a stránky na kterých se něco dočteme právě o provoze, který nás zajímal. A mně opravdu zaujal článek o úspěšné generální opravě spékacího pásu, která proběhla pět let před mým nástupem. Tehdy jsem začal studovat osmou třídu základní školy.

V článku byla vyčíslena cena celé opravy a bylo zdůrazněno, kdo se na GO podílel. Byli to technici z různých dodavatelských firem, elektromechanici přes slabo i silnoproud, montážní dělníci, řidiči těžkých náklaďáků, nějaký ten projektant a dokonce i svačinářky. No někdo musel ty hladové dělníky nakrmit. Ale co bylo podle toho článku nejdůležitější nebyl dělník ve špinavých montérkách či technik, který celou tu akci připravil. Nejdůležitější byl, pro tuto akci ustanovený STRANICKÝ AKTIV.

Tato, pro mě docela záhadná zednářská lože zasedala každý den po celou dobu akce. Hodnotila dosavadní postup, přístup jednotlivých proletářů ke svěřeným úkolům, docházku na pracoviště, starala se o pokud možno co nejstřídmější požívání alkoholu na pracovišti a v neposlední řadě udržovala nástěnku hned vedle opravovaného pásu.

Stranický aktiv měl podle svého velmistra mezi dělníky i techniky opravdovou podporu a díky tomu vše proběhlo bez sebemenších problémů a dílo bylo dokonáno o celé tři dny dříve.

A já si říkám, proč podobná tajemná uskupení nevznikají i při dnešních významných stavbách? Vždyť přece i dnes potřebujeme, aby spékací pásy spékaly, aby byly povrchy dálnic rovné a aby střechy sportovních hal nepadaly záhy po kolaudaci na nevinné sportovce. A stranický aktiv by to určitě zařídil. Jen by se to dneska jmenovalo asi trochu jinak... Přeji hezký den a neberte to zase tak vážně. Usmějte se, prý to prodlužuje život...

Autor: Pavel Nitka | středa 25.1.2017 14:48 | karma článku: 13.48 | přečteno: 362x

Další články blogera

Pavel Nitka

Možná přijde i Pláteník

A s ním třeba i pan předseda Franta Bavorů, který byl tím správným mužem na radnici... Stačí jen dobře sledovat televizní program a dočkáme se...

25.6.2017 v 14:48 | Karma článku: 26.88 | Přečteno: 895 | Diskuse

Pavel Nitka

I v osmdesátkách existoval volný trh

Já to mohu potvrdit, já v té době žil a taky jsem trhal... A jelikož jsem byl hodně mladý, tak jsem svůj volný trh upřednostnil před jiným, dnes uznatelným odbojem.

18.6.2017 v 15:00 | Karma článku: 20.93 | Přečteno: 751 | Diskuse

Pavel Nitka

Je už na čase vzít budík a vyrazit k Blaníku?

Svatý Václav a jeho družina to zřejmě přehnali s hypnotiky a spí a spí... Tak nevím, nebylo by vhodné je probudit?

18.6.2017 v 12:27 | Karma článku: 15.34 | Přečteno: 509 | Diskuse

Pavel Nitka

Jsem nekuřák a alkoholik samotář aneb Zvítězil jsem

I když alkoholik, to je hodně přehnaný termín. Prostě si moc rád sednu do hospůdky, někam do rohu, a vychutnám si své pivko... A konečně jsem vyhrál!

14.6.2017 v 18:42 | Karma článku: 32.25 | Přečteno: 1220 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Houbový děda a dítě z hadích ocásků

Období hub mi vzdycky zavoní lesem, ranní mlhou, čerstvě zapálenou cigaretou a kolínskou. Samozřejmě si vybavím i tu vůni hub, ale některé vůně jsou v mé pachové paměti vyraženy kovovým razidlem asi navždy.

27.6.2017 v 11:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse

David Gruber

Lysá hora – vítání rána – slunce pod nohama

Přivítat v období letního slunovratu východ slunce na nejvyšší hoře našich Beskyd, to tak nějak patří ke všeobecnému vzdělání každého našince, přinejmenším moravskoslezslého. Podělím se i s fotografiemi o osobní zážitek.

27.6.2017 v 9:51 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 241 | Diskuse

Štěpán Bicera

Ti od bílého vraha

Tak Jihoafričané pokřikovali na rodinu Radovana Krejčíře po jeho odsouzení na pětatřicet let vězení za zosnování vražd. Vyšetřováni kvůli praní špinavých peněz byla i jeho rodina, která tam přišla o veškerý majetek.

27.6.2017 v 8:04 | Karma článku: 25.45 | Přečteno: 474 | Diskuse

Helena Vlachová

Co ve sdělovacích prostředcích postrádám

V televizi se velmi často vysílají dokumenty, zachycují etapy druhé světové války, přední nacisty, jejich životy. Ale proč se nevysílá něco víc o normalizaci v Československu?

27.6.2017 v 5:44 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 573 | Diskuse

Jan Andrle

Když je mi smutno...

... zapaluji si svíčku a zírám do plamene, jak už jsem kdysi z Anglie psal, ale mám i jiné terapie. Třeba si pouštím Katedrálu o třech dějstvích, tak nádherně stvořenou panem Zdeňkem Mahlerem a ČT.

27.6.2017 v 2:05 | Karma článku: 13.42 | Přečteno: 260 | Diskuse
Počet článků 620 Celková karma 24.60 Průměrná čtenost 1610

 NLocations of visitors to this page free counter
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení. 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.