Kanón, rajón, lampas bum aneb Čelem vzad, někam v bok....
Připadá mi to neskutečné, ale včera uplynulo čtvrtstoletí ode dne, kdy jsem nastoupil k plnění své nejčestnější vlastenecké povinnost. Včera tomu bylo pětadvacet let ode dne, kdy jsem se poprvé oholil ne proto abych se líbil holkám, ale proto abych ochránil stát před imperialistickou hrozbou, která na nás číhala pár metrů za Rozvadovem.
A konečně jsem se naučil skládat prádlo do komínků, leštit parkety kombajnem a lepit borovou kůru na kmen lípy jen proto, aby nás případný západoněmecký agent (koukajíc přes plot kasáren) nepomluvil, že máme v kasárnách bordel...
Ten den se prostě nezapomíná. Měl jsem sice neskutečné množství informací, třeba od od kamarádů, kteří to už měli za sebou. Nebo od táty, který se na vojně taky pár (dvacet čtyři) měsíců zdržel. Ale taky z dobových médií, jako byl třeba kulturně umělecký čtrnáctideník pro vojáky a širokou veřejnost „Československý voják“ či deník „Obrana lidu“. A něco jsem taky znal ze seriálu „Chlapci a chlapi.“ Přesto jsem netušil, do čeho vlastně jdu!
Samozřejmě nesmím zapomenout na televizní magazín „Azimut“, který nám brancům taky ukazoval krásy vojenského života, ale všechny ty informace se nějak různily, neřkuli odporovaly si. A tak nezbylo nic jiného, než si to vyzkoušet na vlastní kůži. Psal se pátý duben roku 1989 a já narukoval.
Jestli mne v ten den něco uklidňovalo, tak to bylo právě poslední číslo časopisu „Československý voják“, vlastně jeho poslední dvojstránka plná inzerátů. Množství životem zklamaných šestnáctiletých děvčat, které touží poznat vojáka mi vyrazilo dech! Vždyť já se obléknu do uniformy a holky po mě samy začnou metat podprsenky! Jak krásná představa pro osmnáctiletého odvedence...
Nestalo se. Cokoliv o čem psal onen časopis či orgán Ministerstva národní obrany „Obrana lidu“ se projevilo jako kravina. Ale byl bych blázen (nebo spíše debil), kdybych to nečekal. Oni ti kamarádi měli pravdu...
Nastala ta nejbláznivější část mého života. Nastala doba, kdy jsem musel poslouchat ty nejbláznivější rozkazy a musel jsem předstírat, že je chápu. Ale, a to musím přiznat, taky rozkazy které byly opravdu smysluplné...
Byl totiž velký rozdíl mezi rozkazem velitele roty, který chtěl dvakrát denně vyleštit parkety na ubikaci mužstva či rozkazem velitele praporu, který chtěl po vojínovi ať se během deseti minut naučí práci s kosou a pokosí hektarový pozemek, nebo rozkazem technického náčelníka praporu, který chtěl (a věděl proč) abychom se profesionálně starali o tanky. Technika, kterou nám lid (a později stát) svěřil, si totiž určitou profesionální péči zasloužila. A nikdo z nás proti tomu zase tak moc neremcal.
Je to už čtvrt století, přesně tolik kolik uběhlo od konce druhé světové války, do doby mého narození. Někdy mi to připadá jako neskutečně dlouhá doba a někdy (třeba právě dnes) mi to připadá, jako by to bylo včera. Jen ty komínky mi už tak moc nejdou... A v těch dnešních hodnostních označeních se už taky nevyznám. Ale oškrábat brambor příborovým nožem ještě umím! Přeji hezký den.
P.S. Omlouvám se panu doktoru Jahelkovi, že jsem použil refrén jeho písničky k části nadpisu svého blogu, ale on mi jistě odpustí... A ostatním se omlouvám za zbytečný článek, ale když mě to tak baví...
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů
Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...
Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce
A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!
A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...
Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 685
- Celková karma 13,62
- Průměrná čtenost 1629x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Zdeněk Volný - Vesmír je lotosový květ
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů