Moje druhá slovenská anabáze II. aneb Jak si usteleš...
Tak jsem napsal o našem panickém úprku před domnělým medvědem, o naší posedlosti odesíláním pohlednic a nyní je na čase napsat něco o průběhu cesty z Nového Mesta nad Váhom do nádherných Vysokých Tater.
V prvních dnech se nic zvláštního neudálo, navštívili jsme zámek Bojnice, tamní zoopark, asi dvě malé vesnice ve kterých jsme ochutnali pivo v místních hospodách a kde jsme v místních lesích přenocovali. Třetí den našeho putování se nesl ve znamení přesunu ze Slovenska západního, na Slovensko východní...
Hodlali jsme (poprvé a naposledy) využít rychlík... Pro neznalé: to byl vlak, podobný těm dnešním, který však nezastavoval ve všech stanicích a ve kterém se platil tzv. rychlíkový příplatek. V té době to dělalo neuvěřitelných 16 korun (slovy šestnáct Československých korun), za což se dalo koupit 6 (slovy šest) desetistupňových piv a ještě koruna zbyla... Musím podotknout, že se jednalo o piva čepovaná i láhvová, neb ceny obou komodit byly totožné. Ale pokud jsme chtěli použít rychlíku ČSD (Československých drah), tak jsme se museli dostat na nějaký hlavní železniční tah, což znamenalo dostat se do nějaké stanice, kde tyto Pendolína minulosti zastavovala. Nejbližší takovou stanicí byl Martin.
Cestou do Martina jsme museli jednou přestupovat a to ve stanici Horná Štubňa... Pokud jsem si někdy před tím, nějak představoval konec světa, tak zde jsem ho opravdu nalezl. Všude byla mlha, že i před Rákosníčkovým rybníčkem Brčálníkem, něco podobného nepamatují. Mlha a ticho.. Vystoupili jsme z vláčku, několik našich spolucestujících se okamžitě vytratilo někam pryč a my osaměli na peróně. Máme skoro hodinu čas a tak zajdeme do nádražní putyky něco vypít, alespoň zjistíme co tady čepují...
"Pivo není!" odsekne nám bodrý výčepák s vizáží hostinského Palivce. "Tak si dáme nějakou limonádu!" "Limonáda není!" dozvídáme se vzápětí a začínáme tušit, že se tady děje něco zvláštního! Jediným pitím v této "hospodě" bylo jablečné víno, pro znalce "čůčo". Ano, ten přeslazený nektar, litr kterého jste koupili v kdejaké sámošce za 10 (slovy deset) korun byl tím jediným tekutým zbožím v místní restauraci..
Asi pátý den našeho putování jsme dorazili na Spišský Hrad. Nejrozsáhlejší zřícenina bývalého Československa byla Národní kulturní památkou a národní kulturní památkáři jí právě zvelebovali. Zaplatili jsme vstupné ( v přepočtu asi jedno pivo) a jali jsme se prohlížet jak žili naši předci... Vlastně naši ne, to bychom dnes žili trochu jinak, ale předci nějakých modrokrevných spoluobčanů...
Hrad jsme si prohlédli a začali jsme přemýšlet nad noclehem. Vůbec se nám nechtělo jít zpátky do podhradí a ustlat si někde za vesnicí, nebyli jsme sice žádní rasisté, ale čeho je moc... Prostě jsme se báli... A tak jsme se rozhodli, že přespíme přímo na hradě! Stačilo se nepozorovaně vzdálit skupině, kterou společně s námi provázela sličná studentka historie (t.č. na brigádě) a najít si vhodné místo někde pod hradbami.
Byl to krásný večer, měsíc svítil, ze vzdálené vesnice se ozývaly tóny cikánských písní (tehdy to ještě nebyli Rómové) a my se krmili játrovou paštikou. Pochopte, že rozdělat na hradě oheň a upéci si buřta by bylo krajně neopatrné.
Spalo se špatně, všude byl samý kámen a i to nejrovnější místo pro spaní připomínalo fakírovo lože plné ostrých hrotů... Přesto jsme usnuli a možná se nám zdály i nějaké sny. Probuzení bylo velmi zvláštní, někdo po nás totiž začal házet drobné kamínky. My jsme se totiž probudili až po otevření hradu pro veřejnost a skupina východoněmeckých turistů se bavila tím, že z hradeb metali oblázky po těch bláznech co přenocovali tam dole.
A to bylo všechno, viděla nás spousta lidí, spousta zaměstnanců hradu a nikdo nám nic neřekl... Vlastně kecám, pán co prodával vstupenky nám řekl: "Vyspali ste sa dobre? Áno? Tak dovi!" Přeji hezký večer.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...
Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce
A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!
A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...
Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Pavel Nitka
Windows Vista byl opravdu průšvih, ale chtít za to Billa pověsit?
On se Bill, vlastně William Henry Gates III tolik snažil, kombinoval jedničky a nuly... A ejhle, najednou je tady operační systém.. A taky vakcína....
Pavel Nitka
Víš co je to lopata, umělče?
Ty si jen tak pobíháš po prknech které pro tebe znamenají svět, drnkáš na kytaru, prozpěvuješ si a nebo mlátíš do bubnů, ale.. Ale makat se ti nechce! Lopata, umělče, lopata tě uživí vždycky...
Pavel Nitka
Bílý (heterosexuální) muž pod bičem sluníčkářů žil...
Co žil, stále ještě žije! Ale už to tak nenechá! Konečně přišla doba, kdy všechny ty Sorosy, Gatesy, Gréty, Makrely či francouzské gerontofily vyžene a zase bude dobře...
Pavel Nitka
Můj prvovýstup na ostravskou sopku... (fotoblog)
Kapské Město vděčí za svou Stolovou horu přírodě, ale my v Ostravě jsme si ji museli postavit sami. A když už jsme se do toho pustili, tak jsme rovnou postavili sopku. Stolovou sopku...
Pavel Nitka
Na koho ten virus padne, ten musí jít z kola ven...
Naše planeta je plná lidí... Myslím si, že si toho všiml i soused, který si jinak nevšímá vůbec ničeho. A tak je na čase, nějakých těch lidí se zbavit....
Pavel Nitka
Bylo či nebylo lépe? Pohled mladistvého...
Šedivé budovy, plné dostupných bytů. Hnusné továrny, plné pracovních příležitostí. Komíny na letácích o krásném životě... Bylo lépe?
Pavel Nitka
Jestli ona ta Země nebude opravdu placatá...
Vždyť znáte snad osobně někoho, kdo tu kouli viděl na vlastní oči? A co Gagarin či přistání na Měsíci? Vždyť každý rozumný člověk musí pochopit, že....
Pavel Nitka
Rekviem za komín. Za nenahraditelný komín... (fotoblog)
Tak nám v sobotu sestřelili Strakáč. Nejmohutnější cihlový komín v republice, dominantu města a taky jablko sváru různých zájmových skupin. Někdo vyhrál, někdo prohrál... Já se počítám mezi ty poražené...
Pavel Nitka
Bude horko aneb Lehkoživky od rosničkářů..
Pořád nás jen varují, pořád vyhrožují vydatnými dešti a... A kde nic, tu nic. Co to tam v té meteorologické továrně dělají? A za naše daně!
Pavel Nitka
Neberte jim Chelsea
Vždyť oni by za svůj klub i dýchali, jsou bráni jako nejlepší fans v republice a vy jim chcete vzít takový zážitek, jako je zápas s londýnskou Chelsea...
Pavel Nitka
Malá zpověď človíčka, který je na výplatní listině George Sorose
Vůbec nechápu, co může někomu vadit na tom, kdo mi platí činži, kdo mi platí dovolenou, kdo platí mým dětem školy... On to dělá dobrovolně...
Pavel Nitka
Ráno bude hmlisto, popoludní tak isto a v noci bude tma...
Denní teploty se budou pohybovat od mínus patnácti do plus třiceti stupňů, někde bude pršet a někde bude sucho. A někde možná napadne až tři sta centimetrů čerstvého sněhu. A kde nenapadne, tam můžete očekávat mírné zemětřesení.
Pavel Nitka
Multikultigenderoneomarxistickokavárenský nepřítel
Je všude! Na většině Vysokých škol, na školách základních i středních je v médiích a možná i ve školkách...
Pavel Nitka
Pro někoho je to jen špinavý komín (industriání fotoblog)
Špinavý komín, který jen hyzdí celé okolí a je nejvyšší čas, aby do jeho spodních pater někdo nacpal pár kilo dynamitu a... A BUM!!! Jenže pro někoho to není jen tak obyčejný komín...
Pavel Nitka
Pokud se to nehýbe, natřete to. Pokud se to hýbe, salutujte
Dnes těm mladým klukům ta vojna chybí! Přestali by konečně hulit, vítat, provokovat a možná by se naučili i stlát postele....
Pavel Nitka
Co dělám, když se chci opravdu pobavit aneb Ať žijí diskuse!
Myslím tím internetové diskuse, ale pro opravdové pobavení mi slouží jen jedna. Diskuse na Novinkách.cz, v sekci "Věda a školy."
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 684
- Celková karma 14,40
- Průměrná čtenost 1631x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Zdeněk Volný - Vesmír je lotosový květ
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů