Huhňavý praporčík aneb Kdo všechno velel jednotkám ČSLA..
Zdá se vám to zmatené? Pro ty, kteří nebyli povoláni k výkonu nejčestnější vlastenecké povinnosti před listopadem 89´, mohou tato slova znít poněkud cizokrajně, ale možná je znají z vyprávění nás šťastnějších, vojenskou službou zocelených odvedenců... My na tato slova vzpomínáme velmi rádi a někteří z nás si dodnes pobrukují verše o tom, jak pluk za plukem jde neochvějně dál i při cestě (třeba) do hospody... Nebo spíše při cestě zpátky?
Ale to jsem odbočil, rád bych vzpomenul na ty, kteří nám hromovým hlasem dávali příslušné povely, na ty kteří za to byli placeni, na ty kteří se chopili toho těžkého úkolu udělat z chlapců chlapy.. Na vojáky z povolání, kterým jsme neprávem nadávali do lampasáků, furťáků a gumových mozků. Vždyť to byl výkvět inteligentů a oddaných vychovatelů socialistické mládeže (tedy, mužské části socialistické mládeže). Posuďte sami!
V příjmači a na Poddůstojnické škole v krásném podtatranském městě Kežmarok to všechno začalo. Narukoval jsem k elitě pozemního vojska (k tankistům) a netrvalo dlouho než jsem se trochu rozkoukal. V němém úžasu jsem pozoroval, kdo všechno nosí na nohavicích kalhot červené lampasy a tudíž mi může (vlastně musí) dávat všelijaké, většinou nesmyslné rozkazy! Nadporučík, který i třikrát za den poručil vyklidit světnici o velikosti školní tělocvičny (asi třicet postelí a stejné množství skříněk), napastovat parkety, podlahu vyleštit a vše zase urovnat do původního stavu se stal velitelem naší roty a tudíž opravdovým postrachem všech líných vojínů... Tedy i mne!
Velitel praporu s hodností magora, pardon majora, zase nařídil ve stanovém táboře kde jsme byli měsíc ubytováni, vysbírat všechny kameny které prý hyzdí trávník. Jelikož se tábor nacházel v podhůří Tater, byl to nesplnitelný úkol! On každý kámen sice vypadal odstranitelně, ale při bližším zkoumání jsme zjistili, že to co vidíme je jen špička ledovce (vlastně skály) a že druhá strana onoho oblázku se nachází někde v přechodu mezi zemskou kůrou a zemským pláštěm. Ani to milého velitele nevyvedlo z míry, nařídil neodstranitelné kameny natřít na bílo... A tak se v žulovém masívu Vysokých Tater vyskytla krásná, vápencová pláň...
Vrcholem všeho byl nějaký praporčík, který zastával nějaké nevýznamné místo v útvarovém autoparku. On totiž neměl jazyk! No možná že ho měl, ale vypadalo to jako by o něj v nějakém válečném tažení přišel... Když promluvil, tak mu nebylo rozumět ani slovo, mluvil asi jako Brdečkův Tóna Hluchoněmec ve výborném filmu o tom karpatském hradu a jeho tajemství... A tento člověk jednoho dne velel celému praporu! jak si užíval to, že může hulákat to svoje HuHuHuMňHu! (čelem vzad), ŇohuňoHu! (pozor) či HuNúHuďúú! (asi pohov). Dovedete si představit, jak reagoval stohlavý zástup, nic nechápajících vojáků?
To v Holýšově byli jiní kabrňáci! Okamžitě jsem poznal, že se jedná o bojový pluk a tak i hlavní bojovníci, budou ostří hoši! Třeba podplukovník, který řídil týlové zabezpečení pluku (pro neznalé: pod jeho kompetenci spadala třeba kuchyně). Při sobotním velkém úklidu, kdy se uklízelo všechno co se uklízet dalo vodil do kasáren svého vnuka. A ten milý hošík se už na bráně ptal: "Dědo, uděláme zase vojákům pakárnu?" A udělal... nejen v sobotu, on chodil i o nedělích a kontroloval vše co se dalo! Kupříkladu, jestli si ze zbytků proviantu (určeného k výkrmu prasat) někdo nedělá svačinku! Běda tomu narušiteli vojenských řádů, s ním se opravdu nemazlil!
Opravdovou korunu všemu nasadil sám velitel holýšovského pluku, obtloustlý podplukovník který pouštěl hromy blesky na všechny světové strany. Jeho manželka pracovala v kasárnách jako knihovnice a své děti vodil v sezoně do muničního skladu na houby, maliny, jahody a jiné lesní pochutiny. Jednou se však tento vzorný otec rodiny pořádně rozohnil, asi jsme špatně pochodovali, nebo jsme nevýrazně zpívali tu odrhovačku o partyzánovi, který skal a stepí, divočinou uhání vpřed... a rozhodl se promluvit nám do duše. Nechal si nastoupit celý pluk a spustil, řekl toho hodně, ale jeho závěrečná věta nás dostala: "Když jsem z holýšovské kur*y udělal matku dvou dětí, tak i z vás udělám vojáky!" Neudělal...
Abych to zkrátil, tak se nebudu rozepisovat o lepení smrkové kůry na holé kmeny dubů, shazování suchého listí z topolů ještě před tím, než spadne (neorganizovaně) samo a jiných kratochvílích, které nám důstojníci ČSLA připravovali. Vždyť bez toho, bychom se určitě nestali správnými chlapy! A o to přece na té vojně šlo! Přeji hezký den.
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů
Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...
Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce
A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!
A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...
Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová
Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...
Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy
Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
- Počet článků 685
- Celková karma 13,62
- Průměrná čtenost 1629x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Zdeněk Volný - Vesmír je lotosový květ
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů